„Hlavně nemít děti, protože jinak dáváte peníze do nich a ne do důchodu. Když někdo nebude mít děti, bude mít důchod,“ shrnul penzijní reformu v pořadu Máte slovo na ČT středoškolský učitel. Sám má jedno dítě a novinky v podobě druhého pilíře se spíše bojí a odmítá do něj vstoupit.

„Bude to výhodné pro ty, kdo budou mít nadprůměrné platy a nebudou mít děti. Takže si můžou dávat stranou tisíce korun,“ podpořil jeho teorii předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „To ale de facto platí i pro dnešní průběžný systém,“ odpálil ho prezident Asociace penzijních fondů a člen NERV Jiří Rusnok. „Tohle to ale zhorší,“ nedal se Bělobrádek. „Pláčete dobře, ale na špatném hrobě,“ ukončil dohadování Rusnok.

Následně začal Bělobrádek navrhovat svoji představu důchodové reformy. V ní by byli zvýhodněni rodiče tím, že by za každé dítě dostali jistý procentní bod. „Já jsem vyděšená z vaší reakce!“ vykřikla náhle Helena Langšádlová z TOP 09. Tato teorie by podle ní ohrožovala skupinu absolventů a důchodců na trhu práce – a ti jsou prý už teď nejvíce znevýhodněni, ne tedy rodiny s dětmi, nebo ženy na mateřské.

Další nevýhoda penzijní reformy, kterou středoškolský učitel v pořadu jmenoval, je strach o stabilitu země. Co když se vrátí k moci komunisté? Co když bude měnová reforma a on o své úspory přijde? Na to se mu Rusnok vysmál. To se prý nikdy nemůže stát. „Vy víte, co bude za deset let?“ obořila se však do něj moderátorka Michaela Jílková.

„Nedělejme ze sebe pupek světa, my nejsme v lecčems lepší, ale nejsme ani horší,“ odvětil Rusnok. Podle něj ve zbytku světa patří spoření k penzijnímu systému, a tak proč ne i u nás?

Podpořil ho i Miroslav Ševčík z Vysoké školy ekonomické – kdybychom nevěřili v budoucnost, byli bychom jako nihilisti. Vzápětí vytáhl knihu Státní penzijní systémy – časovaná bomba? a vzpomínal na pořad Kotel, který kdysi Jílková také vedla. „Už tehdy se říkalo, že se musí začít dělat reforma,“ prohlásil.