Podle renomovaného právníka profesora Aleše Gerlocha by skutečnost, že některé vybrané sektory jsou daňově více zatíženy než jiné, mohla být porušením Základní listiny práv a svobod. Ekonomika Markéta Šichtařová rovnou označila selektivní daň za paskvil, který by vedl stejně jako v Maďarsku, kde ji zavedli, ke zpomalení ekonomiky, ale přitom by nesplnil očekávání. „Do státní pokladny se v Maďarsku nevybralo zdaleka tolik, kolik se vybrat mělo, naopak to přineslo vedlejší efekt v poklesu ekonomiky, protože firmy začaly ze země odcházet,“ upozornila.

Pro ANO nouzový krok

Sociální demokraté se však nechtějí svého záměru vzdát. „Zůstává na stole jako možnost varianta zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví,“ potvrdil šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka po koaličním jednání, kde strany dospěly k dohodě. ČSSD plánovala zvýšit daň pro banky, telekomunikace a energetické společnosti v rozmezí od 25 do 30 procent, ale ANO ji odmítala. Dohodnutým kompromisem je, že na sektorovou daň může ještě v příštích letech dojít.

Jeden z lídrů hnutí ANO Martin Stropnický připustil, že by mohla platit, kdyby se v dostatečném objemu nenalezly úspory ve státní správě. „Zavedení zvláštní daně pro banky je pro ANO ta nejzazší možnost. Jednalo by se o nouzový, nebo chcete-li záchranný krok směrem ke státnímu rozpočtu. Tím myslím návrh, který se bude sestavovat pro rok 2015,“ řekl jeden z potencionálních členů koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Zvláštní daň pro energetické nebo telekomunikační firmy ANO zcela vyloučilo.

Sektorová daň pro vybraná odvětví je paskvil

Ředitelka společnosti Next Finance a ekonomka Markéta Šichtařová poukazuje na příklad Maďarska, kde zavedli speciální - vyšší daň pro velké řetězce, banky, telekomunikační operátory a energetiku. „Prostě pro taková klasická odvětví, o nichž si lidé myslí, že vydělávají bezpracně velké peníze. Výsledkem bylo, že ekonomika strašně prudce zpomalila, protože tyhle podniky se začaly vystěhovávat, začaly Maďarsko velmi rychle opouštět, měnit svoje sídla, rozdělovat se,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz.

Opatření tak podle ní nesplnilo očekávání, protože se nevybraly daně v očekávaném objemu a ekonomiku to navíc zpomalilo. Některé firmy se stáhly z Maďarska do Rakouska, jako například finanční skupina VIG. „Ta opustila trh, když zjistila, že legislativní prostředí je pro ni nevhodné. Není nic jednoduššího. Když bude na ni uvalena taková selektivní daň i v Česku, opustí také český trh a budeme tu mít nezaměstnané a ještě pomalejší růst ekonomiky než teď. U nás to může vést k tomu samému, firmy si dlouhodobě nenechají sahat na marži,“ varuje s tím, že takové kroky absolutně nikam nevedou.

Ať sousedovi chcípne koza

Podle ekonomky pořád vymýšlíme, jakým způsobem někoho klepnout přes prsty. „To je taková česká mentalita, že když má soused kozu a já ne, tak si přeji, ať mu chcípne, místo toho, abych přemýšlel, jak se taky dostat ke koze. To je přesně logika selektivní daně: oni mají hodně peněz, tak je skřípneme, aby ty peníze neměli, místo toho, abychom vytvářeli v České republice takové prostředí, aby k nám přišlo více firem, aby zakládaly více provozoven, abychom z toho všichni měli prospěch. Raději přemýšlíme, jak úspěšné firmy odsud vyštveme ven,“ zlobí se na krátkozraké politiky Markéta Šichtařová.