Ze starých průzkumných sond a ropných vrtů na Hodonínsku ve většině případů neuniká ropa, ale peníze státu. Tvrdí to bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů (MND) v Hodoníně, geolog Rudolf Jiříček. Většina z vrtů, které chce skupina šesti firem za částku 5,628 miliard korun zlikvidovat, přitom podle Jiříčka nepředstavuje pro přírodu žádné riziko. V případu se angažuje i místopředseda Věcí Veřejných Tomáš Jarolím, který chce v této věci oslovit premiéra Petra Nečase. To vše v době, kdy vláda otevřela obálky s nabídkami na podstatně větší zakázku - legendární Ekotendr, prosazovaný ministrem financí Topolánkovy i Nečasovy vlády Miroslavem Kalouskem.

Podrobněji:
Premiér se zlobí. Nabídky na ekotendr jsou dvakrát dražší
Ekologická zakázka: Šokovaní ministři od projektu ustupují
Nejnižší nabídku v rámci ekotendru učinil Marius Pedersen


První chyba. Místo soukromníka likvidoval stát

O záměru postupně likvidovat ropné vrty ležící často v záplavové oblasti řeky Moravy rozhodly katastrofální povodně v roce 1997. Aktivní ropné vrty přitom již v té době nepatřily tehdejšímu státnímu podniku Moravské naftové doly, ale malé firmě hodonínského občana Aloise Flachse. Společnosti Flachs-Union MND ponechala 111 vrtů a průzkumných sond s ropou za přibližně 23 milionů korun za symbolickou cenu 1Kč. Důvod byl prozaický. Jejich likvidace po vytěžení by téměř vyvážila cenu ropy, kterou z nich Flachs -Union dokázal vytěžit. Jenže Flachs vrty neuzavřel a při povodni se ropná skvrna rozšířila z pole Nesyt u Hodonína až do blízkých Mikulčic.

První nejasnost ve věci likvidace staré ekologické zátěže z těžby ropy se objevila už v roce 2003. Tehdy stát rozhodl o likvidaci 7 vrtů společnosti MND kvůli podezření, že jejich zajištění cementací nemusí být v ideálním stavu. Jenže nakonec se nelikvidovalo pouze 7 vrtů MND, ale i zmíněných 111 vrtů z dobývacího prostoru Nesyt, které měla ze svých peněz zajistit Flachsova firma. Nezajistila.

Zmínka o 462 sondách poprvé

"To byl však pouze začátek. V roce 2005 zpracovala společnost DHV ČR, s.r.o. analýzu rizik, podle níž by problémy s únikem ropy do okolí vrtů a především spodních vod mohly nastat u 462 sond. Šlo o sondy z dobývacích prostorů Hodonín, Lužice, Kostice a Týnec," popisuje Jiříček. Následně v lednu 2007 Obvodní báňský úřad v Brně vyzývá MND, tou dobou státní podnik v likvidaci, k navržení řešení opětovného zabezpečení zmíněných téměř pěti set sond. MND to ale odmítá a odvolává se k Českému báňskému úřadu. Ten ve svém výroku mimo jiné konstatuje, že se zmíněných 462 vrtů má najít a zkontrolovat, zda nezamořují okolí ropnými látkami.

O nutnosti likvidace všech vrtů není ve výroku ČBÚ ani slovo. Celý spor pak končí v létě 2007 převedením povinností sanovat staré ekologické škody na společnost Palivový kombinát Ústí nad Labem. Jde o státní firmu, mající za úkol dozor nad likvidací starých ekologických zátěží z těžby nerostných surovin na území ČR.

Sledujeme téma Ekotendr

Ropa nebo voda?

Zde se začínají dávat věci do pohybu. Podle geologa Jiříčka ke škodě věci a především státního rozpočtu. "Zlikvidováno má být postupně všech 462 vrtů, o kterých se hovoří v původní výzvě Obvodního báňského úřadu v Brně. Jenže OBÚ i jemu nadřazený Český báňský úřad nenařídil vrty zlikvidovat, ale pouze zkontrolovat. Ze 462 vrtů přitom musíte z procesu likvidace vyřadit většinu, která zachytila pouze vodu. To samé platí pro sondy, kde se podařilo najít ložiska plynu. Ten je ale dávno vytěžený, od něj kontaminace také nehrozí. Zbývají tak vrty, které narazily na ropu. Rozhodně jich ale není 462. Nebo také téměř tisícovka, kterou v mé přítomnosti zmínil bývalý ředitel MND Stanislav Benada s tím, že detaily mi raději nesdělí, abych toho nezneužil. Rozumějte nezveřejnil mrhání veřejnými prostředky nebo také zbytečné zalévání sond, které šedesát let neohrožovaly své okolí, tunami betonu," konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiříček.

Nedokonale zlikvidované zdroje vody?

Podle geologa, který průzkumu možných nalezišť zasvětil svůj život, nahrává drahé likvidaci údajně neexistujícího nebezpečí i způsob, jakým se sondy před padesáti lety zajišťovaly. Existuje totiž kritický úsek v hloubce 250-350 metrů, kde by potrubí mohlo zkorodovat a způsobit tak menší únik do okolí. To vše ale za předpokladu, že by šlo vrt s ropou, nikoliv vodou či plynem. "Existovaly dvě dobývací území, kde prokazatelně k menším únikům došlo. U Hrušek a u Nesyt na zmíněném poli pana Flachse. Odmítám ale, že by oněch 462 vrtů ohrožovalo zemědělskou půdu a především ekosystém CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, jak tvrdí ministerští úředníci," říká Jiříček.

Klíčový moment nastává v dubnu 2009, kdy Palivový kombinát Ústí zahajuje analýzu rizik ohrožení CHOPAV Kvartér řeky Moravy podle dnešních norem nedostatečně zlikvidovanými vrty a sondami. Celé území je rozděleno na šest sektorů, přičemž zdaleka nejtučnějším soustem na celé akci je Sektor VI. Tento tendr, vypsaný Ministerstvem financí vyhrála v létě 2011 firma MND Drilling miliardáře Karla Komárka.

Za likvidaci celkem 248 míst, které podle informací uvedených v oznámení o zadání zakázky mohou představovat nebezpečí pro své okolí, je zde stát připraven zaplatit 2,65 miliardy korun. Analýzu pro Palivový kombinát Ústí, na jehož žádost Ministerstvo financí tendry na všech šest sektorů vypsalo, přitom mimo jiné vytvářela i společnost MND Services, tedy jiná divize patřící do konsorcia nynějších Moravských naftových dolů. Kromě MND se na likvidaci vrtů a sond podílí také Geosan Group či společnost Viamont, kterou v minulosti z poloviny vlastnil bývalý ministr dopravy Topolánkovy vlády Aleš Řebíček.

Strašák jménem ropa

Podle místopředsedy VV Tomáše Jarolíma, který se o případ zajímá již několik měsíců, může být pomyslný pes zakopán právě zde. "Prostřednictvím Palivového kombinátu Ústí, s.p., jsou rozdělovány peníze na likvidaci podle nás i neexistujících ekologických zátěží. Idea je stejná jako při nakupování vakcín pro tzv. ptačí chřipku: vyvolat strach a zdůvodnit neopodstatněné investice a v tomto případě pak podvést stát, a to dokonce prostřednictvím i státního podniku," hodnotí Jiříčkovy poznatky Jarolím.

Kuvajt v kraji vína a cimbálu

Dodává, že četnost vrtů, ve kterých se ropa může nacházet, a nakonec nalezne, by prý odpovídala Kuvajtu a nikoliv zemi ve střední Evropě. "A byly-li by tyto vrty všechny ropné, znamenalo by, to že jihomoravská naftová pole by byla schopna bez problémů saturovat téměř celou potřebu ropy naší republiky. Alarmující je také skutečnost, že analýzu, na jejímž podkladě byly určeny konkrétní lokality pro sanaci údajných ekologických škod, zpracovala společnost, která je divizí společnosti, jež zátěže v hodnotách několika miliard korun likviduje," soudí Jarolím. V usnesení vlády o likvidaci starých sond na Hodonínsku, konkrétně sektorů IV, V a VI v Kvartéru řeky Moravy ze 14. prosince 2010 se navíc hovoří již o 660 sondách a 12 dalších reliktech těžby ropy ve zmiňovaném území Kvartéru řeky Moravy.

MFČR: Vše je pod kontrolou a kontaminované

Ministerstvo financí, které tendr vypsalo, však o možnosti, že by se za státní peníze likvidovaly bezpečné sondy a kvalitně zabezpečené vrty, nechce ani slyšet. I kdyby se o to někdo pokusil, narazí prý na systém kontroly. "U sektorů I, II a III nyní probíhá likvidace, u zbývajících tří se zatím sonduje znečištění. Výsledky ukazují na rozsáhlou kontaminaci podzemních vod. Při kontrole provádění prací spolupracujeme se supervizory, ti dohlížejí na to, že se likvidují pouze kontaminované sondy. Pokud některé ze sond kontaminované nejsou, sníží se o příslušnou částku cena zakázky," reagoval pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Zima, který na Ministerstvu financí vede odbor, mající na starost staré ekologické zátěže a vypisování tenddrů na jejich likvidaci.

Pokud prý někdo tvrdí, že se ve většině sond nachází maximálně voda, jde podle Zimy o ničím nepodložený nesmysl. "Kontroly, sondy, precizní měření, to vše ukazuje, že tam kontaminované okolí je," zdůrazňuje ministerský úředník pro ParlamentníListy.cz.

Jarolím má otázky pro veřejnost i premiéra

Místopředseda VV Jarolím je i tak rozhodnut podniknout ve věci údajné likvidace neexistujícího nebezpečí rozhodné kroky. A položit si zásadní otázky. Především pak zjistit, kdo konkrétně vydal stanovisko, že ropné skvrny vyplavené na Hodonínsku po povodních v roce 1997 pocházejí ze špatné likvidace a nikoliv z vytěžených a nezlikvidovaných vrtů Aloise Flachse. "Respektive z jakých důvodů stanovil v srpnu 2003 tehdejší předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář, že hrozí znehodnocení zemědělské půdy i celého ekosystému CHOPAV Kvartér řeky Moravy ropnými látkami z vrtů, které své okolí předchozích několik desítek let nezamořovaly," říká Jarolím s tím, že celý případ je ve chvíli, kdy vláda rozhoduje o obřím ekotendru, poměrně dosti na pováženou.

"Věřím, že situace na jižní Moravě zaujme i pana premiéra, který ekotendru podle všeho není zrovna nakloněn. Jsem také připraven podat trestní oznámení na neznámeho pachatele. Premiérovi odesíláme otevřený dopis, kde jej vyzýváme, aby celou veřejnou zakázku na odstranění ekologických škod nechal prošetřit, a to včetně akcí, které již pod touto záminkou a na základě vládního usnesení byly zahájeny, a do doby prošetření zastavil jakoukoli realizaci a financování všech souvisejících činností," uzavírá Jarolím.

ParlamentníListy.cz budou kauzu i nadále sledovat. V dalším pokračování našim čtenářům přineseme mimo jiné poznatky supervizorů pracujících pro Ministerstvo financí, které však podle zástupců resortu vyžadují poměrně dlouhou dobu na zpracování. Ze stejného důvodu se dosud nepodařilo získat vyjádření společnosti Palivový kombinát Ústí o výsledcích tzv. Analýzy rizik a data, mapující průběh prací na sektorech, kde již byla likvidace zahájena. Podle údajů Českého báňského úřadu bylo k 30. červnu 2011 sanováno 60 sond. Firmy, provádějící práce v Kvartéru řeky Moravy, k tomuto datu hlásí nutnost sanace celkem 363 sond.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Foto: Hans Štembera