Jarolímův svědek: Stát nalévá miliardy do ekotendru zbytečně

15.09.2011 11:56 | Zprávy

EXKLUZIVNĚ V době, kdy se rozhoduje o obří ekologické zakázce v ceně desítek miliard, přichází druhý muž VV Tomáš Jarolím s alarmujícím zjištěním. V Hodoníně žije odborník na těžbu ropy, který tvrdí, že stát nalévá miliardy korun v podobě betonu do průzkumných sond a vrtů na jihu Moravy, které nebezpečí nepředstavují. Pokud tedy nebezpečím pro podzemní zásoby vody v kraji zvaném Podluží není sama voda, na níž většina vrtů narazila. Lidé z Ministerstva financí tvrdí, že jde o naprostý nesmysl.

Jarolímův svědek: Stát nalévá miliardy do ekotendru zbytečně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Archiv ParlamentníListy.cz

Ze starých průzkumných sond a ropných vrtů na Hodonínsku ve většině případů neuniká ropa, ale peníze státu. Tvrdí to bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů (MND) v Hodoníně, geolog Rudolf Jiříček. Většina z vrtů, které chce skupina šesti firem za částku 5,628 miliard korun zlikvidovat, přitom podle Jiříčka nepředstavuje pro přírodu žádné riziko. V případu se angažuje i místopředseda Věcí Veřejných Tomáš Jarolím, který chce v této věci oslovit premiéra Petra Nečase. To vše v době, kdy vláda otevřela obálky s nabídkami na podstatně větší zakázku - legendární Ekotendr, prosazovaný ministrem financí Topolánkovy i Nečasovy vlády Miroslavem Kalouskem.

Podrobněji:
Premiér se zlobí. Nabídky na ekotendr jsou dvakrát dražší
Ekologická zakázka: Šokovaní ministři od projektu ustupují
Nejnižší nabídku v rámci ekotendru učinil Marius Pedersen


První chyba. Místo soukromníka likvidoval stát

O záměru postupně likvidovat ropné vrty ležící často v záplavové oblasti řeky Moravy rozhodly katastrofální povodně v roce 1997. Aktivní ropné vrty přitom již v té době nepatřily tehdejšímu státnímu podniku Moravské naftové doly, ale malé firmě hodonínského občana Aloise Flachse. Společnosti Flachs-Union MND ponechala 111 vrtů a průzkumných sond s ropou za přibližně 23 milionů korun za symbolickou cenu 1Kč. Důvod byl prozaický. Jejich likvidace po vytěžení by téměř vyvážila cenu ropy, kterou z nich Flachs -Union dokázal vytěžit. Jenže Flachs vrty neuzavřel a při povodni se ropná skvrna rozšířila z pole Nesyt u Hodonína až do blízkých Mikulčic.

První nejasnost ve věci likvidace staré ekologické zátěže z těžby ropy se objevila už v roce 2003. Tehdy stát rozhodl o likvidaci 7 vrtů společnosti MND kvůli podezření, že jejich zajištění cementací nemusí být v ideálním stavu. Jenže nakonec se nelikvidovalo pouze 7 vrtů MND, ale i zmíněných 111 vrtů z dobývacího prostoru Nesyt, které měla ze svých peněz zajistit Flachsova firma. Nezajistila.

Zmínka o 462 sondách poprvé

"To byl však pouze začátek. V roce 2005 zpracovala společnost DHV ČR, s.r.o. analýzu rizik, podle níž by problémy s únikem ropy do okolí vrtů a především spodních vod mohly nastat u 462 sond. Šlo o sondy z dobývacích prostorů Hodonín, Lužice, Kostice a Týnec," popisuje Jiříček. Následně v lednu 2007 Obvodní báňský úřad v Brně vyzývá MND, tou dobou státní podnik v likvidaci, k navržení řešení opětovného zabezpečení zmíněných téměř pěti set sond. MND to ale odmítá a odvolává se k Českému báňskému úřadu. Ten ve svém výroku mimo jiné konstatuje, že se zmíněných 462 vrtů má najít a zkontrolovat, zda nezamořují okolí ropnými látkami.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Mašek



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jurečkova tabulka o přínosu Ukrajinců: Lež, manipulace, tvrdí opozice. Dali jsme Kyjevu víc než Francie?

21:53 Jurečkova tabulka o přínosu Ukrajinců: Lež, manipulace, tvrdí opozice. Dali jsme Kyjevu víc než Francie?

Vyplácí se finančně naší zemi Ukrajinci? Podle vlády ano, trend je prý jednoznačný. Jenže řada další…