Po letech diskuzí už je konečně jasno. Podle dohody mezi státem a církvemi, která byla uzavřena v uplynulém týdnu, budou duchovní ještě 17 let dostávat mzdy od státu. Dohoda začne platit v roce 2013.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve 

Hned po jejím podpisu zástupci církve a ministrem kultury Jiřím Besserem se ale proti ní zdvihla vlna kritiky.

Kazatel Českobratrské církve evangelické Joel Ruml tvrdí, že dohoda straní největší, tedy římskokatolické církvi.

Čím menší, tím horší

"Je to tak, že většinu majetku převezme římskokatolická církev," uvedl pro ParlamentníListy.cz s tím, že důvod je prozaický: jde o církev největší. Čím menší církev, tím méně výhod jí tak z dohody poplyne.

Ač je sám představitelem nekatolické větve, vyrování podporuje. A popírá spekulace o tom, že by se církve ani po téměř dvaceti letech nebyly schopny z područí státu vyvázat.

Církev se staví na své nohy. Konečně

"Začne úplně nový model života církví. Jsou odhodlány postavit se na vlastní nohy, diskuze o tom, že to není reálné, považuji za laciné," sdělil ParlamentnímListům.cz.

Psali jsme:
Dáváme státu ročně čtyři a půl miliardy, říká arcibiskup Duka
Vláda se dohodla s církvemi: 17 let přechodné odluky
Vládní komise bude s církvemi řešit vyplácení platů duchovním
Miliardy církvím? My je v rozpočtu nikde nevidíme, provokují Véčka

Z řad levice se zase ozývají hlas obávající se o vznik speciální společnosti s ručením omezeným, kam má být majetek církví automaticky převelen. Podle Rumla jsou obavy z "tunelu" předčasné, vyloučit se však nedají.

Levicoví potížisti

Poslanec Marek Benda (ODS) ale považuje podobné obavy za liché. "Netuším, co zase levice vymýšlí za problémy. S nimi je problém, že kritizují i restituce, naturální i finanční. Pak není jasné, co vůbec, kromě zachování moci státu nad církvemi, včetně financování platů duchovních ze státního rozpočtu chtějí," sdělil redakci s tím, že dohodu mezi státem a církvemi považuje za spravedlivou.

Dále čtěte:
Koníček (KSČM): Vláda opakuje chyby vlád předešlých
Biskup Malý k miliardám pro církev: Lidé to nechápou správně

O stranění římskokatolické církvi prý nemůže být ani řeč. Dohoda byla projednána a uzavřena se zástupci všech církví. S tezí, že nekatolíci si stěžují neoprávněně, souhlasí i exšéf lidovců Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

"Dohoda se primárně týká katolíků, ale jde o dohodu mezi státem a církvemi jako celek. Žádné z nich tedy diskriminovány nejsou," vysvětlil redakci ParlamentníListy.cz.

Otázku údajné společnosti s ručením omezením, která by měla pro církevní majetek vzniknout, považuje za předčasnou.

K věci:
VV nechtějí platit církvím. To je sranda, reagoval kněz

Církev si vystačí sama. I bez soukromé sféry

"Církev by měla majetek spravovat sama, důležité je hlavně to, aby skutečně sloužil jí samotné," zdůraznil Svoboda. Stejně jako Ruml má obavy z toho, aby se z hospodaření s církevním majetkem v budoucnu nestal podnikatelský záměr.

Zástupci církví a státu se ve čtvrtek shodli na délce přechodného období vzájemné majetkové odluky. Trvat má 17 let od roku 2013. Byl to poslední bod, který zůstal otevřený po podobném jednání v polovině srpna. První 3 roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze státního rozpočtu plnou částkou necelé 1,5 miliardy korun ročně. Od čtvrtého roku se bude tato částka každoročně snižovat o 5 procent.

Je třeba připomenout, že rozhodnutím smíšené vládní a církevní komise projednávání dokumentu nekončí. Komise ho postoupí vládě a ta ho pak po projednání postoupí oběma komorám parlamentu.

Psali jsme:
Kněz odpůrcům vyrovnání: Stát na církvích zbohatl
Miliardy církvím? My je v rozpočtu nikde nevidíme, provokují Véčka
Kdo říká, že nám jde o peníze, říká k restitucím známý farář

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.