V úvodu své přednášky Jurečka řekl několika desítkám studentů v aule Přírodovědecké fakulty, že studovat potravinářské a zemědělské obory se vyplatí. Jsou to podle něj jedny z nejperspektivnějších oborů pro dalších sto let. Důvodem je podle něj populační růst, přičemž odkázal na odhady, podle kterých bude v roce 2100 na planetě 10-12 miliard obyvatel. Na tuto situaci bude nutné reagovat. Některé regiony budou mít proto problém zajistit si vlastní potravinovou soběstačnost. Česká republika má tak podle něj příležitost uplatnit svoji konkurenční výhodu polohou, klimatickými podmínkami, či ve výrobě a zpracování základních komodit, které může nabízet na globálním trhu.

Pozor, vážené Rusko

Poté seznámil studenty se svým postojem k ukrajinské krizi. "Jakou mám záruku a garanci, že to, co se tam dnes děje, nebude třeba za deset let o 1500 kilometrů více na Západ? Jakou mám záruku, že vtip, který se říká o Rusku, že sousedí, s kým chce, se nezačne v praxi uplatňovat v daleko větší míře? Kdyby ve třicátých letech velké státy v Evropě nemlčely k tomu, co se v tu dobu dělo v Německu, možná by na druhou světovou válku nemuselo nikdy dojít,“ řekl ministr.

Podle něj v rámci ukrajinské krize diplomacie nepřinesla řešení. Je proto nutné uplatňovat sankce, abychom odvrátili válečný konflikt. "Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba vymezit hřiště a říct: Pozor, vážené Rusko, debata o tom, jestli vám patřil Krym, nebo ne, je zbytečná. Je potřeba ctít mezinárodní dohody. Jestliže v roce 1991, když se rozpadl Sovětský svaz, jsme nabídli Ukrajině garanci územní celistvosti pod podmínkou jaderného odzbrojení a bylo to podepsáno v roce 1995 jako mezinárodní úmluva, kterou podepsal i prezident Ruska, je potřeba na to poukázat. Proto jsem hlasoval pro ruské sankce, byť jsem si vědom toho, že to může mít i ekonomické dopady na nás,“ doplnil s tím, že patří ke generaci, jejíž dědové a pradědové za vznik Československa a uhájení jeho suverenity byli ochotni položit život, proto nechápe, že se někteří z nás mají problém vymezit vůči dění na Ukrajině jen kvůli v podstatě haléřovým dopadům sankcí na naše peněženky.

Geneticky modifikované organismy

V následující diskuzi byla řeč nejprve o problematice geneticky modifikovaných organismů. Tazatel chtěl vědět, zda se uvažuje o větším zapojení GMO do našeho zemědělství. Podle Jurečky dosud chybí jasné stanovisko vlády i odborníků k této problematice. "Můj osobní názor je: Geneticky modifikované organismy, pokud možno, naplno využívat. Byť jsem konzervativní politik, v tomto směru jsem poměrně dost liberální, pokud se bavíme o rostlinách. Když se zeptám odpůrců GMO, jestli jí sójové maso, často odpovídají, že ano. Lidem vůbec nedochází, kolik dnes konzumují produktů z geneticky modifikovaných rostlin. Devadesát procent prasat v České republice je vykrmeno sójou, která se doveze z Ameriky. A nikomu to nevadí,“ podivoval se ministr.

K tomu děkan Přírodovědecké fakulty Ivo Frébort připojil svůj osobní názor. "Všichni jíme sýry, kde se používá chymosin připravený z geneticky modifikovaných kvasinek na srážení, ale bojíme se geneticky modifikovaných rostlin. Je to, jako kdybychom se rozhodli, že nebudeme vyrábět auta, ale budeme je dovážet a budeme v nich jezdit,“ konstatoval.