Optimista Kalousek: Šťastná to země. Nikdo nemá hlad

23.05.2011 11:56 | Zprávy

Ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro časopis Týden prohlásil, že jsme šťastná a bohatá země. Podle oslovených odborníků se řadíme do průměru evropských zemí podle bohatství i podle spokojenosti obyvatel, kteří v Česku žijí.

Optimista Kalousek: Šťastná to země. Nikdo nemá hlad

Žádné jiné peníze než peníze svých občanů stát nemá, a tak nikdy nepůjde o nic víc než slušnou společenskou dohodu, kolik je ještě únosné někomu sebrat a kolik je nezbytné druhému dát. „A rozhodně není nezbytné něco dávat polovině této populace, přitom polovina této populace má dnes nárok na nějakou sociální dávku," upozorňuje ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro časopis Týden.

Psali jsme:
Peklo Nečasovy vlády: 40 tisíc odborářů a jejich řečníci
Poslanci pravice o odborářích: Nenávistná lůza
Profesorka jako břitva. Tato vláda prý ohrožuje naši republiku

„My jsme šťastná a bohatá země: všichni bydlíme, všichni máme boty, nikdo z nás nemá hlad. Jistěže je tady deset, patnáct - pro mě za mě až dvacet - procent lidí, kteří mají vážné sociální problémy. Ale nemůže to být půlka populace! Jinak to ta půlka populace všechno projí, a pak nebude pro nikoho," zaujme Kalousek především tvrzením o šťastné a bohaté zemi.

Psali jsme:
Češi neoprávněně vybrali 144 milionů na sociálních dávkách

Patříme k těm bohatším a navíc nejrovnostářštějším zemím

„Z hlediska bohatství jsme uprostřed mezi zeměmi Evropské unie a protože EU je bohatý region, tak z toho vyplývá, že patříme mezi ty bohatší. Kdybych nás měl zařadit, tak by z toho bylo zhruba čtyřicáté místo ve světovém žebříčku," dává pro ParlamentníListy.cz za pravdu Kalouskovu tvrzení, že jsme bohatá země, hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle analytika si při porovnání se zeměmi, které jsou na tom přibližně stejně jako my, nestojíme špatně vzhledem k podílu lidí se sociálními problémy. „Tady nejde jen o absolutní výši HDP na hlavu. Otázka je, jak se definuje hranice chudoby. My patříme k těm nejrovnostářštějším zemím, takže procento lidí, kteří jsou postiženi chudobou je nižší než ve srovnatelných zemích," dodává Sobíšek.

Šťastná země? Spokojeností jsme v evropském průměru

„Za šťastné země se dají považovat Dánsko, celá Skandinávie, Nizozemsko. My patříme v rámci Evropy mezi průměr," nepotvrzuje František Knobloch, odborník na sociální a politický výzkum, pro ParlamentníListy.cz, že bychom mohli být označováni za šťastnou zemi. Už jen proto, že se u nás spíš kritizuje než chválí.

„Spíše než o šťastné zemi se dá mluvit o zemi, kde převažuje spokojenost se životem. To je stabilnější veličina, která souvisí nejen se životní úrovní, ale i s tím, zda je v zemi klid, nejsou problémy s etniky a podobně," říká vedoucí sociálního výzkumu agentury Factum Invenio a za příklad spokojené či šťastné země dává Dánsko, i když nepatří k těm úplně nejbohatším, ale je tam pořádek a klid.

S vyspělou ekonomikou musí jít ruku v ruce klid mezi etniky

Z tohoto pohledu není úplným ideálem náš západní soused. „V ekonomicky velice silném Německu existují problémy související s tureckou menšinou, ale i tím, že pořád přetrvávají rozdíly mezi západní a východní částí země," podotýká Knobloch, že nejen vysoká životní úroveň rozhoduje o vnímání obyvatel své země jako o šťastné.

K věci:
Na mě fakt premiér bububu nedělal, tvrdí Kalousek
Vláda lže o reformách, udeřil profesor. A přidal důkaz
Zákon proti rozkrádání: Tisíc námitek ministrů. Experti už tuší výsledek

Foto: Hans Štembera

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…