Podle komentátora Kolmana znamená sestavení „prezidentské vlády“ v ústavním systému malou revoluci. Jestliže je premiérem prezidentův vazal, znamená to například, že ztrácí praktický smysl institut kontrasignace, jímž premiér či jiný pověřený člen vlády potvrzuje prezidentova rozhodnutí a přebírá za ně odpovědnost.
Léty a mnoha zeměmi odzkoušená teorie brzd a protivah takto omezila například amnestie a milosti, vyhlašování voleb či jmenování soudců a generálů. Kontrasignace má plnit funkci jisté pojistky, nejenom ve smyslu „víc hlav víc ví“, ale rovněž třeba proto, že prezident může být na rozhodnutí osobně zainteresován.
„Pokud prezident může jmenovat premiérem víceméně svého vazala – bez vazby na dolní komoru Parlamentu - plní pak kontrasignace zamýšlenou funkci pojistky?“ přemýšlí komentátor. Navíc je prý třeba si uvědomit, že za taková rozhodnutí přebírá od prezidenta odpovědnost vláda.
Jistě prý existují případy, kdy se úředník jmenovaný libovůlí vládce dokáže svému pánu vzepřít. Pocítil to například Václav Klaus, kterému „jeho“ ústavní soudci připravili mnoho horkých chvilek. Je však otázkou, zda podobnou míru samostatného myšlení prokáží Rusnokovi ministři.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav