Spisovatelka Lenka Procházková, která bojuje proti vracení majetku církvím a v této souvislosti podala trestní oznámení na premiéra Petra Nečase a kardinála Dominika Duku, si nedávno pro ParlamentníListy.cz postěžovala, že není zvána do České televize, která na ní kvůli jejím názorům nejspíš uvalila embargo. „Česká televize ale i jiná média nejsou nestranná, jsou pod politickým tlakem a taky jsou líná přemýšlet samostatně,“ uvedla.

V pátek však tato blokáda byla prolomena, když se rázná spisovatelka objevila na obrazovce hned dvakrát. V odpoledním vysílání trápila redaktora Davida Borka, kterého prakticky nepustila ke slovu, a ve večerních Událostech, komentářích pak usedla proti profesoru teologie Tomáši Halíkovi.

„Spor o restituce už není pouze politický a štěpí celou společnost,“ uvedl hned úvodem moderátor diskuse Bohumil Klepetko. Pozice v debatě vyjasnila spisovatelka Procházková slovy: „Pan Halík kope za katolickou církev, já kopu za 80 procent občanů, kteří jsou proti tomuto zákonu.“ Profesor Halík zase řekl, že lidé jako Lenka Procházková podporují předsudky a nepravdy. Ta se následně rozčílila: „Já nejsem žádný ateista. Jsem věřící člověk, napsala jsem historický román o Ježíšovi a v disentu jsem spolupracovala s mnoha tajně vysvěcenými.“

Tomáš Halík hned v úvodu diskuse řekl, že on by nejraději viděl církev chudou. „Konvertoval jsem k církvi, která byla zbavena veškerého majetku a moje vize je církev, která si udrží morální kredit a bude bohatá po stránce duchovní." Církevní restituce prý podporuje z hlediska občanského, protože jsou výhodné pro občany a stát. „Církev žádné restituce nepotřebuje,“ prohlásil.

Stát podle něj vydělával na zabaveném církevním majetku tři miliardy ročně a církvím z toho dal za celou dobu šedesát miliard. 169 miliard mu zůstalo, takže doposud podporovaly spíše církve stát. Nyní se však začíná objevovat řada nových náboženských společností, včetně muslimských, a státu se podle něj přestává vyplácet je všechny financovat.

Procházkové prý nejvíce vadí, že  „zákon je protiústavní a jde proti smyslu českých dějin. Porušuje rovnost lidí před zákonem a zvýhodňují se některé skupiny“. Rovněž prý není pravda oblíbené tvrzení, že politiky k takovému rozhodnutí nutil Ústavní soud. „Ústavní soud řekl už to vyřešte. Ale neřekl vyřešte to špatně.“

Jen patnáct Pandurů

 „Už Josef II. odejmul církvi plné vlastnické právo k tomu majetku, Masaryk jim pozemkovou reformou část pozemků odebral úplně,“ vysvětlila spisovatelka. Připomněla, že podle soupisu majetku, který za první republiky provedl kardinál Beran, církev hospodařila na 210 tisících hektarů, zatímco dnes požaduje 260 tisíc hektarů. „A kde najednou se vzalo těch 50 tisíc,“ nechápe.

Spisovatelka v této souvislosti vzpomněla i kauzu řádu Voršilek, kterým byl omylem přiřknut lukrativní majetek v centru Prahy, a ty jej následně výhodně zpeněžily.

Podle Halíka však církev měla jednoznačně vlastnické právo, pouze u některých majetků měla omezené užívání, například pokud měly významnou historickou hodnotu. „Kdyby jim to nepatřilo, tak jim to komunisté nemusí zabavovat,“ uzavřel teolog.

Představa, že by se nic nevracelo a ještě nic neplatilo, by se samozřejmě lidem líbila, myslí si Halík. Je však třeba si uvědomit, že tři miliardy, které dnes stát vydává na církve, nejsou nijak horentní. „Jsou to dvě tisíciny státního rozpočtu, za které by se zakoupilo patnáct Pandurů. Ale připouštím, že když si to prostý člověk přepočte na pivo, tak je to strašné,“ uvedl k tomu Halík.

Podobný argument použil již v úvodu diskuse, kdy kritizoval billboardovou kampaň ČSSD proti restitucím, ukazující ruku preláta, deroucí se po pytli s penězi. Halík prý již zaslechl, že kontroverznímu vyobrazení začali lidé přezdívat „Rathova ruka“.

Kardinál poděkoval a zemřel

Podle Procházkové však vláda s čtyřletým mandátem svým rozhodnutím zadlužuje mnoho budoucích generací. Spisovatelka upozornila, že se státu začne tento způsob vyrovnání vyplácet až za 135 let. A vůbec prý není jisté, jestli v té době vůbec ještě bude nějaká katolická církev existovat.

 „V roce 1991 kardinál Tomášek řekl, že děkuje za velkolepý dar 170 objektů pro řády a to nám stačí,“ připomněla spisovatelka. Jenže pak prý zemřel a situace se vyvinula tak, že dnes chce církev každým rokem víc. Halík k tomu namítl, že „v tom zákoně z roku 1991 je přímo odkázáno na další vyrovnání, které má v budoucnosti nastat.“

V závěru Procházková doporučila, jakým způsobem by financování církví řešila: „Upravme poměr odlukou, tím že by věřící platili svou církev, kdyby to nestačilo, tak ať se prostřednictvím různých grantů postará stát a ten se musí také starat o církevní památky, protože je to naše společné kulturní dědictví,“ navrhla.

Halík si však myslí, že něco takového může fungovat „například v Rakousku, kde má církev spoustu majetků, o které se stará a přinášejí jí zisky. Ale tady nic takového není,“ říká profesor teologie.