Před časem již zazněla varování ve stylu hrozícího hromadného krachu bank, i před hlubokou ekonomickou krizí, jež by mohla svými následky předběhnout v negativním slova smyslu i zatím nejkrutější krizi třicátých let minulého století. Schyluje se tedy skutečně pozvolna k něčemu takovému i nyní?

"Ta situace je skutečně vážná. Na to, aby se ji podařilo zvrátit či usměrnit na co nejmenší možné následky, by to chtělo ale i větší odvahu politiků. Mluvím hlavně o těch evropských. Velkým problémem totiž je, že se evropská politická elita nedokáže sjednotit - a to zbytek světa vnímá a dokáže toho s velkou pravděpodobností využít. Koneckonců - potíže, které nyní sledujeme, mohou být jen důsledkem snah o zničení či oslabování eura," řekla ekonomka, dřívější členka KDU-ČSL, Květa Pohlhammer - Lauterbachová ParlamentnímListům.cz.

Potvrdila, že se objevují nejen ve světě, ale i v Evropě a potažmo také v Česku, ojediněle skutečně hlasy finančních analytiků hovořící o tom, že hrozí v blízké budoucnosti vážné ekonomické problémy v řadě míst světa. Nikdo jim ale zatím nechce dopřát dostatečný prostor k poslouchání.

"Ti, co pak mluví často v médiích, přes všechny své nesporné kvality bývají zainteresovaní v různých bankách, finančních institucích - nemohou být tedy zcela objektivní, poněvadž jsou odkázání na loajalitu ke svým zaměstnavatelům, kteří je - dlužno dodat - velmi dobře platí," upozorňuje  Lauterbachová.

Čekají nás tedy krachy bank?

Britský deník Iliad Telegraph již v roce 2011  uvedl, že zhruba 91 největších bank angažovaných v eurozóně potřebuje jenom během tohoto roku (2012)  na pokrytí svých dluhů 4 biliony eur, přičemž celkový HDP eurozóny je 12 bilionů. Znamená to tedy, že banky potřebují odčerpat třetinu z celkového hrubého domácího produktu eurozóny. A to ale pouze na to, aby byly solventní jeden jediný, právě končící rok.

A tak se investoři postupně prý stahují, peněžní trh je zmrazený. Nezbývá, než požadovat peníze od daňových poplatníků prostřednictvím krachu eurozóny, nebo vytvořením systému euroobligací, což problém nevyřeší.

"Dosáhlo by se však toho, že by většina národů Evropy byla zbavena i těch posledních zbytků svobody, které ještě zbývají. Proto tak silné volání po vládě jedné pevné ruky ve formě centrální evropské vlády, což pochopitelně většina informované evropské veřejnosti odmítá akceptovat. Je jisté, že pokud by padla třetina celkového hrubého domácího produktu eurozóny na uspokojení požadavků bankovního systému, bude to znamenat zruinování evropské reálné ekonomiky. Evropský záchranný fond EFSF počítá se 700 miliony eur, což zdaleka nestačí na pomoc bankovnímu sektoru angažovanému v Evropě, který by potřeboval jenom během příštích dvou let 8 bilionů eur celkem," uvádí na toto téma ve svém komentáři na webu: www.umlaufoviny.cz Lauterbachová.