K podobnému kroku sice přistoupila i polská vláda, ale tam bylo do druhého pilíře zapojeno více občanů. Zprávu přinesl server iDnes.cz. 

"Českou analogií, jak ji slibuje ČSSD, by bylo zrušení druhého penzijního pilíře a vrácení prostředků přesměrovaných ze sociálního pojistného na soukromé penzijní účty zpět do státního rozpočtu. Na rozdíl od Polska, kde se v penzijních fondech nachází značné úspory, by ovšem v Česku takový krok nepřinesl státní kase téměř nic," říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Data Generálního finančního ředitelství ukazují, že k začátku září Češi ve druhém pilíři naspořili 103 milionů korun, což jsou z hlediska celkových výdajů na penzijní systém v zásadě drobné. Naproti tomu v Polsku lidé do druhého pilíře naspořili v přepočtu stovky miliard, a to je ještě třeba vzít v potaz skutečnost, že se na spoření do druhého pilíře povinně nepodílí lidé třemi procenty ze své mzdy tak, jak je tomu v Česku. Do státního systému bude v Polsku ze soukromých fondů převedeno v přepočtu asi 726 miliard korun, což není ani polovina celkově naspořených peněz.

Stojí za připomenutí, že Polsko nebylo první zemí, která přikročila k zestátnění penzí. Před třemi lety tento krok učinilo Maďarsko, kde lidem hrozilo, že se budou muset o své penze postarat zcela sami, pokud se rozhodnou nevyslyšet volání státu a nedostanou své peníze do státního pilíře. Kvůli mezinárodnímu nátlaku pravicová maďarská vláda později podmínky změkčila a lidé, kteří si i nadále spoří do soukromých fondů, nezůstanou na holičkách. V Maďarsku dnes v soukromých fondech spoří asi 70 tisíc lidí.