„Do konce minulého roku ze zákona nebylo možno rozprodat lesní pozemky ve vlastnictví státu, nyní to již možné je. A nikdo si téhle legislativní změny ani nevšiml,“ napsali nadšenci z Vojenského historického sdružení Brdy (VHSB) do redakce. Ostatně už jsou prý zoufalí, protože nikdo se jejich zdviženým ukazováčkem ve smyslu „Pozor, rozkrádání země pokračuje“ nezabýval. I různé ekologické organizace to nechalo chladnými. A tak si na to zčásti posvítily ParlamentníListy.cz.

Absolutní nezájem

Občanské sdružení VHSB prý všude narazilo na betonovou zeď nezájmu. „Snažili jsme se na to s pár kamarády upozornit, ale narazili jsme na naprostý nezájem. A publikovat to na webech, které navštíví pár desítek či stovek lidí, vůbec nic neřeší,“ napsali členové na úvod. Na možný a novými zákony upravený výprodej lesů přišli při sledování procesů optimalizace, které se dějí ve Vojenském újezdě Brdy. Tamní nedotčená krajina začne být totiž na konci roku 2015 ohrožena turistickým humbukem a vším, co s ním souvisí.

Členové VHSB při svém pátrání po různých formách ochrany přírody a krajiny přišli na dobře skrývané a nebezpečné dění v Parlamentu, kterého se začali bát. Do ParlamentníchListů.cz proto poslali svou právní analýzu.

Poslední bohatství země

Podle ní jde v krátkosti o to, že došlo bez diskuse k zásadní změně upravující nakládání s lesními pozemky v majetku státu. Doposud totiž platil paragraf, dle nějž nebylo možno státní pozemky v lesích převádět z majetku státu na jiné osoby, ale to se podle rozboru VHSB od letošního roku změnilo. Změna byla schována pod hlavičku nového zákona o státním pozemkovém úřadu a změně některých zákonů, a z toho plyne resumé, že je nyní možno tyto lesní pozemky ve vlastnictví státu, které mají v současnosti rozlohu 1 557 321 hektarů, což je asi šedesát procent všech lesů v Česku, rozprodat. Jde o poslední bohatství země, které ještě nebylo zprivatizováno. Vyjádřeno pouze cenou dříví nastojato se jedná o zhruba 450 miliard korun.

Podle VHSB se možnosti pro privatizátory lesů ještě rozšiřují sněmovním tiskem 934. Ten nyní prochází legislativním kolečkem, takže nikdo moc neví, co v něm nakonec zbude a co bude vyňato. Dle prvního znění jím byl umožněn prodej státních pozemků v chráněných krajinných oblastech bez předchozího souhlasu Ministerstva životního prostředí. Navíc obsahoval zvrhlý paragraf, podle nějž měla být nezcizitelnost, tedy neprodejnost, nezastavěných pozemků ze zákona pouze v národních parcích, národních přírodních památkách a národních přírodních rezervacích. Zato v přírodních rezervacích a přírodních památkách souhlasu MŽP potřeba bylo, ale jeho vydání bylo spojeno se lhůtou šedesáti dnů, po jejímž uplynutí by bylo vše hodnoceno, jako souhlas MŽP. „Víme, jak to u nás chodí. Chudáci úředníci to nestihnou a bude hotovo,“ sýčkovali lidé z VHSB. Nicméně, jak již bylo výše zmíněno, tento dokument je v procesu a změny v něm mohou být dalekosáhlé.

Nezájem zainteresovaných

Fakt, že od popsaných závěrů dávají všichni ruce pryč, dokládá třeba i reakce tiskového mluvčího Správy NP a CHKO Šumava Pavla Pechouška. „To není dotaz na nás. Spíš se obraťte na nějaké legislativce. Lesu zdar,“ napsal. Nicméně jestli hrozí, že se budou moci bez větších omezení prodávat lesy v chráněných krajinných oblastech, tak by o tom měl přinejmenším něco vědět.