Jako zdůvodnění byl uveden údajný trolling a dále: „Schvalování trestného činu, popírání či ospravedlňování genocidy - Příspěvky, které veřejně podporují ruský útok na Ukrajinu, mohou být trestným činem. „Pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vychvaloval představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy podle § 405 trestního zákoníku," uvádí Nejvyšší státní zastupitelství.“.

Pravdivost cenzurovaných výroků

Cenzurovaný příspěvek se skládá ze dvou výroků. První je že jsme se v letech 1938 a 1968 nebránili. To je pravdivý výrok, který netřeba dokazovat, pokud někdo má znalosti dějepisu na úrovni základní školy.

Druhý výrok je uveden slovem „možná“, nečiní si tedy ambici na totální pravdivost svého obsahu, protože je v praxi neověřitelný. Je úvahou o tom, že někteří lidé by zde nebyli, pokud by jsme se 1938 či 1968 bránili. Je empiricky přesně nevyčíslitelné, jakého celkového množství a kterých konkrétních lidí by se jejich nebytí týkalo. Přesto však považuji dedukcí za jisté, že nějaké množství takových lidí by bylo. Vojenská obrana nese zpravidla ztráty na lidských životech. Ty jsou dvojího charakteru – jednak přímí zabití při válečné obraně a jednak ti, kteří se těmto zabitým lidem v budoucnu nenarodili. Je nemožné precizně vypočítat toto množství, ale jako je jisté, že ne všichni zabití ve válce by měli děti, pokud by k válce nedošlo a oni žili dále, tak je také možné s jistotou tvrdit, že někteří zabití by v případě svého přežití děti měli. Tedy i druhý cenzurou postižený výrok je pravdivý.

Trestně právní rovina

Vyhrožování cenzorů nějakou trestně právní odpovědností za uvedený výrok je mimo mísu. V uvedeném výroku není slovo o Ukrajině, natož o podpoře jedné z válčících stran. Je zamyšlením nad válečnými obětmi.

I když se zde odkazuje na text Nejvyššího státního zastupitelství, nelze úvahu státního zastupitelství vztáhnout na cenzurovaný příspěvek. Přestože jsem kritizoval zneužívání moci v trestním řízení ze strany Nejvyššího i vrchních státních zastupitelství, tvrdím, že pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová, ani nejvyšší státní zástupce Stříž by trestní stíhání za tento výrok nepodpořili. V opačném případě by již neměla pro naše státní zastupitelství význam ani pravda, ani právo.