Dr. et Dr. Jan N.A, Berwid-Buquoy
Zásadní otázkou "studené války" nikdy nebylo dilema "socialismus" nebo "kapitalismus", nýbrž vždy šlo o otázku: diktatura a nebo demokracie? Je tomu již 50 let, co v roce 1948 začal zostřený boj komunistické totality proti jakékoliv opozici.
Všichni víme, že v únoru 1948 se komunisté zdařilým pučem dostali k moci, kterou vybudovaly coby totalitní diktaturu, s názvem „diktatura proletariátu“, ale ve skutečnosti šlo o diktaturu vrcholných funkcionářů KSČ.
Ti, co volili Jiřího Drahoše jsou v šoku. Ti, co volili Miloše Zemana jsou překvapeni. S jeho vítězstvím nepočítali. Čistě statisticky to po prvním kole vypadalo na to, že Drahoš je neporazitelný.
Často se mluví o událostech koncem roku 1989 jako o tzv. „sametové revoluci“. Opravdu to samozřejmě nenásilný převrat byl, ale rozhodně nikoli ten první. Ve skutečnosti prožívali Češi a Slováci svoji první „sametovou revoluci“ již mnohem dříve...
Současný prezident je sice tělesnou troskou sotva se držící na nohou, ale až chorobně lpí na moci. Moc ho zaslepuje a nehodlá se jí pustit.
Existují lidé, kteří tráví celý svůj život tím, že hledají v jednání jiných lidí neustále důvody k vlastní zuřivosti. Pomluva má mnoho tváří, ale vždy se vztahuje na úspěšné jedince.
Vážení přátelé, možná to nevíte, ale ten kdo sleduje pravidelně zahraniční tisk, tak jako já, zcela jístě se může dočíst, že bez přehánění celá Evropa sleduje průběh naších nastávajících prezidentských voleb.
Lidé bývají často až nekriticky nedůvěřiví. Nevěří ničemu, kromě pomluv. Ty se jejich přičiněním pak šíří rychlostí vypálené dělové koule. Ve skutečnosti bychom pomluvu mohli označit za falešné peníze uvedené do oběhu, aby přinesly špinavý zisk.
Závist ničí a rozvrací společenské soužití. Lidé žijící v zášti a závisti, neváhají házet bláto i na ty nejlepší a nejúspěšnější osobnosti dané země místo, aby na ně byli právem hrdi.
Lidstvo musí mít bezpodmínečně nějakého obětního beránka, aby mělo možnost si na něm ukájet své komplexy méněcennosti. Když už to dnes není dost dobře možné pronásledovat Židy, protestanty nebo černochy, či Indiány...
Lež má krátké nohy, daleko neujde, ale polopravda, ta má zatraceně tuhý život. Jejím hnacím motorem je propaganda. Ta může mít ovšem mnoho tváří. Základem propagandistické polopravdy je povýšit výjimku na úroveň pravidla.
Závist je nebezpečnou, tak jako velice zákeřnou zbraní, méně úspěšných a nebo dokonce neúspěšných. Závist vyvolává převraty, revoluce a dokonce i války. Předpokladem pro vyvolávání závisti je úspěch a bohatství jiného jedince.
To, že prezident Zeman někdy zastává postoje poněkud nevšední, je všeobecně známo. Ovšem místo povrchního odsuzování je spíše důležitější se zamyslet nad tím, co říká a nikoli jak to říká.
Současné napětí mezi USA a Severní Koreou přípomíná kubánsko-americkou raketovou krizi z roku 1962. Tehdá se svět potácel na pokraji 3. světové války. Dnes takový scénář nehrozí...
Kdyby „Čapí hnízdo“ neexistovalo, musel by si ho Sobotka na Babiše vymyslet. Průměrní nikdy nebudou mezi sebou trpět geniální osobnost. Nadprůměrného je třeba vystrnadit. Upoutával by na sebe pozornost a stával by se autoritou.
Tato poslední stalinistická enklává dělá vše pro to, aby byla vymazána z mapy světa. Arogance a bezduchost korejských komunistů dosahuje existenčního vrcholu, ale je nutné si přiznat, že i my na tom neseme část viny. Propásli jsme včasný zásah.
Srovnávat židovský holocaust s pronásledováním cikánského obyvatelstva v době nacistického teroru, znamená překrucování dějin. Tzv. „konečné řešení židovské otázky“ mělo za následek bezohledné rasové vyhlazování Židů.
O tomto světě bylo napsáno mnoho knih. Nejde o to o něm psát, nýbrž jde o to ho změnit. Společenský systém ve kterém dnes my a západní hemisféra žijeme, nazývám „kapitalismus s lidskou tváří“. Kapitalismus přežil, protože se dokázal reformovat.
Před časem prohlásil prezident Zeman o Sobotkovi, že předseda vlády je „svině“. Nejsem příznivcem Zemanových vulgárních výroku, ale tady se trefila hlava státu opravdu do černého. Výstižněji to již nelze říci.
Terorismus není náboženství, nýbrž brutální kriminální akt, ať je proveden jednotlivcem nebo státem. Světové statistiky nám zcela transparentně deklarují, že nejvíce obětí terorizmu pochází z řad ženského pohlaví. Proč?
