Dr. et Dr. Jan N.A, Berwid-Buquoy
Pod vedením Bohuslava Sobotky spěje ČSSD k jistému zániku. Zdali v příštích parlamentních volbách překročí onu existenční hranici pěti procent, není v současné politické konstelaci zcela jisté.
Stát se jako firma v budoucnu řídit bude, protože to ani jinak není možné. Společenský systém ve kterém žijeme je „kapitalismus s lidskou tváří“, jehož základem je blahobyt pro všechny. Blahobyt je skutečnost, nikoli ideologie.
Nic se nedá dělat, musím se prezidenta Miloše Zemana zastat. Současná ČSSD připomíná kolosální zámořský parník jménem „Titanic“ mířící pod vedením kapitána Bohuslava Sobotky sice pomalu, ale zcela jistě ke dnu.
Pro levičáky a závistivce jsou úspěšní lidé trnem v oku. Pakliže mohou, začnou jim zcizovat majetek pod hesly jako např. „znárodnění“, „zestátnění“, „zavedení státní správy“, „státní dozor“ a další proklamace, které nemají jiné opodstatnění
Pakliže se nám poštěstí vykácet brazilský deštný prales, musíme počítat s invazí opic. Pakliže jsme zničili neustálými nálety v oblastech blízkého a středního východu tamějšímu obyvatelstvu střechu nad hlavou, musíme počítat s invazí islámu...
Lavina morálních skandálů týkajících se Miloše Zemana neutichá. Nyní se zjistilo, že se v jeho osobním počítači nachází dětská pornografie. Musím se v této souvislosti zastat Václava Klause.
„Il n'y a pas d'innocents!“ (žádní nevinní neexistují) zvolal francouzský anarchista Émile Henry (1872 – 1894), když 12.02. 1894 vrhl ručně vyrobenou pumu do pařížské kavárny „Café Terminus“ v hotelu Concord. Následek?
Kdysi jsem mluvil s jednou duchovní baptistické církve v severoněmeckém Kielu a ta mi sdělila: „Korán není nic jiného než opsaný Starý zákon z bible...“ Ona dáma patrně nečetla buďto korán nebo bibli a nebo oboje.
Rozhovor s redaktorem Oldřichem Szabanem pro „Parlamentní listy“. Na otázky dpovída Jan Berwid-Buquoy.
Ačkoli se na Pražském hradě od roku 1648 (Vestfálský mír, konec 30. leté války) nic neděje, tedy mimo vyvěšení rudých povlíkaček, cítí se prezident Zeman ohrožen. Vlající povlékačky, místo prezidentské standarty, ho připravily o klidný spánek...
Dnešní poměry na Pražském hradě připomínají Protektorát Čechy a Morava v době atentátu na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Vše je obsazeno policejními kordony. Každý, kdo vstupuje na nádvoří hradu, musí se podrobit kontrole zavazadel.
V dnešní době vyjít na ulici, může nikoli ojediněle, končit návratem domů v rakvi. Nedávné události v Berlíně jsou toho důkazem. Terorismus má mnoho tváří a jeho nejmodernější podoba se nazývá Islámský stát (IS).
Je nutné si položit otázku: Jak dlouho nás ještě bude Zeman vodit za nos? Jistě, vrcholní politici zřídka kdy mluví pravdu, ale mýty a výmysly u nynější prezidenta se zdají být vrozené. Patrně se s tím již narodil.
Nastupující prezident USA je autorem 24 knih a mnohé z nich jsou bestsellery. Většina lidí zná Donalda Trumpa z prošlé volební kampaně jen jako jakéhosi populistického hulváta.
Kubánský stalinista a diktátor Fidel Castro byl posledním z klasické řady masových politických vrahů: Lenin, Stalin, Hitler, Mao Ce-tung a Castro. Zemřel dne 25.11. 2016 ve věku 90. let.
Tento svět se mění a my s ním. To, co se přežilo musí uvolnit cestu novým nadějím a představám. Není možné přešlapovat na místě a hlavně taková supervelmoc jako je USA si to nemůže za žádných okolností dovolit.
Rozštěpit parlament se zatím žádnému prezidentovi od roku 1918 nepodařilo. A rovněž neznám žádný stát v Evropě, kde by k něčemu takovému došlo. Zeman by tedy měl být zapsán do Guinessovy knihy rekordů.
Miloš Zeman je komunističtější než sama komunistická strana KSČM. Po vylhaných útocích na F. Peroutku a nesmyslných útocích na B. Sobotku je nyní na řadě dalajláma. Tento duchovní vůdce je trnem v oku čínské komunistické vládě a Miloše Zemana.
Současným ohrožením dnešního globálního světa není islám jako takový, nýbrž z něho plynoucí extrémě zákeřný terorismus. Tento nový druh „partyzánského“ záškodnictví není možné potlačit klasickými ozbrojenými silami dnešního státu.
Je nutné přepsat dějiny! Atentát v Sarajevu dne 28.06. 1914, nepatřil následníku trůnu Františkovi von Österreich d'Este, nýbrž jeho manželce Žofii.
