Tím nejnovějším problémem u VW, který s Renaultem, posíleným nedávno Nissanem, soutěží o pozici největší automobilky světa je to, že Evropská investiční banka (EIB) mu v průběhu let napůjčovala miliardové úvěry na vývoj a zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí a zdá se, že VW tyto peníze použil na jiné účely.

Přitom se jednalo o sumu nemalou, v průběhu let o 4,6 miliardy eur (přes 120 miliard korun). Před pár týdny se zase objevilo v souvislosti s VW a jinými německými automobilkami to, že vytvářejí kartelové dohody na výši cen automobilových součástek. Zkrátka, automobilky v čele s VW vytvářejí svou vlastní podnikatelskou kulturu, která mnoho z obvykle respektovaných pravidel nerespektuje.

Ale vraťme se ještě k problematice úvěrů EIB pro VW. Přiznám se, že je pro mě novinkou, že úvěry EIB je možné poskytovat, kromě zcela pochopitelně úvěrů poskytovaných státům, regionům a městům a jiným veřejným korporacím, také tak obřím soukromým firmám jako je VW. Ty úvěry jsou totiž s nižšími než obvyklými úroky a také s mnohem měkčími podmínkami splácení.

Samozřejmě, že nemám k dispozici úvěrovou smlouvu, kterou uzavřel s EIB Volkswagen. Ale pokud si dobře vzpomínám na úvěry poskytované hl.m. Praze Evropskou investiční bankou v době, kdy jsem byl náměstkem primátora Prahy pro finance (léta 1998-2004), tak kromě nízké úrokové míry tam byly některé další senzační parametry. Například odklad splátek jistiny až o šest let anebo doba splatnosti úvěru 20 – 25 let. VW ještě v tuto chvíli dluží EIB 700 milionů eur. Tedy ne zrovna malou částku.

Prostě velké koncerny v automobilovém průmyslu si dělají, co chtějí a vytvářejí si taková pravidla, která jim a jenom jim vyhovují. A kašlou přitom na veřejný zájem a občany.