S ohledem na údajně pomalý postup zdravotní pojišťovny při zajišťování přepravy rozhodlo ministerstvo vnitra samotné poslat do Egypta pro dítě speciál. A bylo to správné rozhodnutí.

To rozhodnutí velmi silně kontrastuje s tím, jak probíhala „péče“ o českou turistku pobodanou v jiném egyptském letovisku. Ta, po původních zprávách, že se jedná jenom o lehké zranění, nakonec následkům útoku nožem podlehla.

Tento případ, nad kterým se zavřela v českých médiích voda zapomnění, je opravdu zvláštní. Velvyslanec v ČR v Egyptě přece nemusí být lékař na to, aby si vyžádal od ošetřujících lékařů informace o zdravotním stavu pacientky a o jeho změnách. Bylo by zajímavé se dozvědět, zda tak učinil. Pokud tak neučinil, proč tak neučinil? Pokud snad velvyslankyně ČR v té době byla na dovolené mimo Egypt, jistě existují nějací její zástupci, kteří měli a mohli celou záležitost řešit.

V Egyptě přece neexistují jenom egyptské nemocnice, ale jistě jsou tam i nemocnice např. americké či jiné, zkrátka kvalitní. Anebo bylo jistě možné přistoupit k převozu zraněné Češky zpět do republiky, tak jak se její zdravotní stav zhoršoval.

Je nepochopitelná také pozice ministerstva zdravotnictví, které až do skonu nešťastné šestatřicetileté turistky jakoby ani nebylo. Přitom právě to se mělo o celou věc včas zajímat a poslat např. ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou do Egypta revizního lékaře, který by zjistil pravý stav věcí přímo na místě.

Prostě Slovensko a jeho ministerstvo vnitra zapracovalo lépe, nežli česká administrativa, která prostě v této záležitosti nekonala. Možná je příliš tvrdé slovo říct, že selhala, ale nekonala. Když se nezaujatý pozorovatel dívá na konání vládních administrativ Izraele, Spojených států, Francie, Německa a dalších zemí (nyní i Slovenska) v podobných případech, nemůžeme neocenit jejich úsilí o to, aby v každém ohledu bylo jasné, že je pro ně život jejich občanů nejvyšší hodnotou.

V tom zůstáváme občanům stále mnoho dlužni. Jakoby řešení důsledků teroristického útoku, za který nikdo z obětí přeci nemůže, bylo jen soukromou věcí českého občana samotného.