Odsouhlasené obrysy dalšího z pilířů budoucí bankovní unie odpovídají představám České republiky. "S výsledkem včerejšího setkání ministrů financí jsme spokojeni. Je to vyvážený kompromis. Pro nás jsou klíčové obranné mechanismy, tedy, že byly zachovány naše kompetence ve vztahu k dceřiným společnostem nadnárodních skupin. Jsme spokojeni i s institucionálním mechanismem rezoluce," řekl při příchodu do budovy Evropské rady český premiér Jiří Rusnok. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy dohodu označil za největší skok vpřed od zavedení eura.
V jádru dohodnutého mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism) je jednotný fond, který v průběhu deseti let naplní samy evropské banky na objem okolo 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Jedná se o jednu ze tří zásadních komponent vznikající bankovní unie. Mechanismus začne působit až poté, co bude příští rok spuštěn zatím první schválený element bankovní unie - jednotný bankovní dohled Evropské centrální banky. Dále by měl vzniknout i společný systém pojištění vkladů. Nástroj se primárně týká přibližně 130 zásadních evropských bank, které budou od příštího roku podléhat jednotnému bankovnímu dohledu. Za určitých podmínek však bude moci dosáhnout i na další bankovní domy.
Česká republika a bankovní unie
Česká republika by podle premiéra neměla s rozhodnutím o členství v bankovní unii spěchat. "Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny," řekl Jiří Rusnok. Ale vzhledem k tomu, že ČR nepoužívá euro, tak podle něj není nyní třeba vstupovat. "Nechme tomu nějaký čas. Ty věci jsou velmi komplexní. Myslím, že nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou - možná nějaké testovací období," prohlásil předseda vlády. Zdůraznil současně, že jde zatím o teoretickou debatu, o jejímž výsledku rozhodne určitě až příští vláda.
V souvislosti s tím, že o členství v bankovní unii mají zájem i další země EU, nejen státy eurozóny, premiér řekl, že český finanční trh je ve specifické situaci. "Máme obrovský přebytek vlastního financování a ani na horizontu není ani teoretická situace, že bychom potřebovali nějakou pomoc ze společných rezolučních fondů. Mnohem pravděpodobnější je, že bychom museli do nějakých fondů přispívat,“ dodal.
Obranná politika Evropské unie
V otázce obranné politiky bude ČR hájit, aby v Evropě byl otevřený trh pro obranný průmysl. V závěrech summitu se podle předsedy vlády uplatnily i náměty, které zaslala visegrádská skupina (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko) předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi.
Obranná politika je tradičně záležitostí především jednotlivých členských států EU. Evropská komise nicméně v červenci přišla s návrhy na podporu evropského zbrojního sektoru ve výši 96 miliard eur (2,7 bilionu korun). Posilování obranné politiky EU se však nelíbí Velké Británii, která je považuje za ohrožení pozice NATO i jednotlivých národních států.
Podle premiéra Rusnoka je ale přecitlivělost na konkurenční vazbu vůči NATO zbytečná. "My to vidíme jako komplementární záležitost, jako doplnění úlohy NATO," řekl. "Jako členové Severoatlantické aliance máme primární závazky," zdůraznil. Přesto česká strana považuje větší úlohu Unie za rozumnou, pokud jde o různé kooperační aktivity, hledání nákladové optimalizace a sdílené projekty.
