Na rozdíl od mnoha jiných kritiků Evropské unie jsem zastáncem spojené Evropy. Ale ne té současné, která chce naše ekonomické zájmy prodat USA prostřednictvím smlouvy TTIP, ani té, která není schopná uchránit své hranice před invazí milionů imigrantů ze 3. světa. Nejsem také zastáncem Evropy, ve které se budeme jakkoli muset přizpůsobovat nově příchozím. Jsem pro respektování práv minorit ve kterékoli evropské zemi, ale rozhodně ne na úkor práv a způsobu života většiny, jak se nám dnes někteří pomýlení politici snaží vnutit.
Zdá se mi, že stávající pokus o sjednocení Evropy prostřednictvím EU samotnou Evropu dříve či později zničí, neboť ji zbavuje schopnosti se bránit. Bruselští byrokraté spolu s částí evropských politiků se snaží, i za přispění imigrantů, vybudovat evropský superstát, zrušit národní státy a dokonce i národy samotné a místo nich vytvořit jakýsi evropský velenárod. U nás by si to například, dle vlastních slov, moc přál náš král pravdoláskařů, kníže Karel Schwarzenberg. Evropský superstát nás limituje, úkoluje a omezuje tisíci mnohdy nesmyslnými příkazy, zákazy a směrnicemi. Avšak v podobě v jaké dnes existuje, není sám schopný faktického fungování. Příkladů je mnoho, například neschopnost ochránit schengenské hranice, finanční krize v Řecku, bezzubé pokusy o řešení krize a Ukrajině atd. Zároveň má ale za následek postupnou erozi národních států, které jsou stále více odkázány na rozhodnutí a libovůli Bruselu a neschopny samostatné akce.
To, že se dnes potýkáme s invazí milionů imigrantů, by se před 30-40 lety, kdy ještě národní státy fungovaly v plném rozsahu, nikdy nestalo. My prostě ztrácíme schopnost se bránit! Jednotlivé evropské státy byly silné a fungovaly, protože měli své staleté a mnohdy i tisícileté kořeny a tradice. Evropa, jako slepenec těchto států, žádné kořeny ani tradice nemá. Proto také nemůže dobře fungovat.
Jsem přesto přesvědčený, že spojení evropských států má svůj význam a že spojená Evropa může v budoucnu dobře prosperovat, obstát ve světové konkurenci a ochránit své zájmy ve světě. Musí se však jednat o rovnoprávné společenství hrdých, sebevědomých a suverénních států, které spolu budou těsně spolupracovat a chránit společně své zájmy, nikoli o pokorné poddané bruselských knížat a baronů.
