Jako vždy jsem čekal výhrady i námitky, vážně vedenou odbornou debatu. To co jsem opravdu nečekal, že se v naší „civilizované“ zemi stane hlavním argumentem proti mě bulvární deník Blesk.

Podstatou mého návrhu (podával jsou ho v minulém volebním období dvakrát, jednou spolu se současným ministrem Zaorálkem a nynějším předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem, hlasovala tehdy pro něj významná část ČSSD) je fakt, že příliš vysoké ceny pohonných hmot v ČR nutí zejména kamionové dopravce tankovat mimo naše území v sousedních státech. Jak dokazuje studie Vysoké školy ekonomické, ale i zkušenost ze Slovenska, když se daň z paliv sníží, zvýší se jejich spotřeba a tedy i množství vybraných daní a příjem státního rozpočtu. Takový návrh jsem podal i tentokrát a podpořilo ho 17 sociálních demokratů.

Jenže debata o návrhu nebyla vedena na základě seriózních propočtů. Ministr financí mě bez dalších argumentů osočil, že chci připravit stát o 14 miliard korun (?) a hned do novin dodal, že stejně jsou mé návrhy nedůvěryhodné, protože Blesk údajně kdysi napsal, že nosím pizzu bývalému předsedovi vlády Topolánkovi.

Vím určitě, že žádnou pizzu jsem nikomu jinému než sobě nikdy nenosil. Stejně jako jsem s Topolánkem nebyl nikdy na žádné jachtě. I kdybych ale komukoli přinesl třeba pečeného vola, co to má proboha společného s návrhem na snížení daně z paliv, který měl ulevit občanům a pomoci státu?

O pět dní později začal přinášet Blesk „úplnou náhodou“ informace o mých majetkových poměrech včetně fotografie domu, ve kterém bydlím, domu postaveném mými rodiči, o mé ženě a o tom, že ve svém volnu lehávám na lehátku.

Nemám se za co stydět, a už jsem si za mnoho let v politice zvykl na ledacos. Ale že vážné ekonomické a politické debaty jednou nahradí ubohá argumentace Bleskem, na to si tedy opravdu nikdy nezvyknu.