Jde o staré známé opatření tlumící některé dopady krizí nebo živelních pohrom.
Kurzarbeit byl jeden z volebních slibů ČSSD, nicméně v kabinetních koaličních srážkách utrpěl několik škrábanců a vad na kráse. Ještě musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a získat podpis prezidenta, takže může doznat i dalších změn. Takže česká verze kurzarbeit v současné vládní podobě znamená toto: zaměstnanec dostane 70 procent původního platu, 50 procent uhradí zaměstnavatel, 20 procent doplácí stát (ale ne více, než 12,5 procenta z průměrné mzdy v dané době).
To jsou dosti nízká čísla, například Německo je v tomto směru daleko razantnější a to je přitom v evropském kontextu považováno za rozpočtového jestřába. Dokonce hrozí, že spojení relativně malé podpory se soutěží již existujících možností, které zaměstnavatelé mají, posune celý kurzarbeit mimo jejich zájem.
Když se totiž vezme značná administrativní náročnost, nelze vyloučit, že bude využíván minimálně.
Lze to formulovat asi takto: pan ministr financí Andrej Babiš si prosadil několik změn, které skutečné využívání kurzarbeitu ohrožují. Nízká výplatní čísla jsou jen jednou z nich. Ještě horší je složité schvalování, kdy o každém podniku, který by se chtěl stát součástí systému, bude jednotlivě rozhodovat vláda. Což může přinést obrovské administrativní potíže. Současní ministři to už povětšinou nepamatují (snad kromě Bohuslava Sobotky), ale byly doby, kdy chybou v zákoně schvaloval kabinet všechna povolení vjezdu na území Krkonošského národního parku.
Otázkou je, proč konzervativní Němci, kteří odmítají v současnosti expanzivní pojetí rozpočtu a prosazují pokračování v šetření, mají kurzarbeit tak rádi a dlouhodobě ho používají? Odpověď není příliš složitá – on se totiž státu vyplácí. Co je cílem zkrácené práce? Udržet ohrožená pracovní místa a eliminovat alespoň dočasně dopady krizí nebo mimořádných událostí většího rozsahu. Co znamená růst nezaměstnanosti? Výdaje na podpory a pravděpodobně také na sociální dávky. Pokud však na udržení pracovního místa zaplatím méně, než bych platil nezaměstnanému a jeho rodině, pak je pro stát lepší přispět na pracovní místo.
Kritici samozřejmě namítají, že to umožní méně schopným přenést část nákladů na schopnější, takže krize firmy nenutí dostatečně snižovat náklady a zefektivňovat činnost. Ale období kurzarbeitu vyhlašuje vláda na základě jasných kritérií a úlevy neznamenají přímo podporu konkrétních producentů v jejich tržní schopnosti. Jde vlastně o defenzivní udržovací postup, producent ho nepřetaví do tržní výhody.
Na to, aby se kurzarbeit stal součástí podnikatelského prostředí v České republice, si ještě budeme muset chvíli počkat. Ale určitě platí, že v parlamentu se pokusíme dojednat variantu, která bude vyhovovat zaměstnavatelům, odborům a bude zároveň únosná pro státní kasu.
