05.10.2010 8:34:00
Problémy s fotovoltaikou nemají konkrétní viníky
Jedním z nejfrekventovanějších témat dnešních dní je zdražení elektrické energie, které nás – zřejmě – čeká od ledna příštího roku.
Já se s takovým obviněním dokážu vyrovnat poměrně snadno a - teď se neděste - chápu jej spíše jako poctu. Jeho autoři totiž přeceňují můj reálný politický vliv asi tisíckrát a dávají českému ministerstvu průmyslu i naší zemi význam, jaký ve skutečnosti bohužel nemá.
Stejně jako nyní byl i v roce 2005 český ministr pouze tím, kdo reaguje na světové a evropské trendy a převádí je do české praxe. Může se nám to nelíbit - abych parafrázoval klasika - můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
Co mi však vadí daleko více, je fakt, že viníky vůbec někdo hledá. Oni totiž neexistují. Mazaní „podnikatelé", kterým fotovoltaické články umožnily zaručené zisky, totiž situaci nezapříčinili, ale jenom využili příležitost, která vyplývala ze zákona. Nicméně tento zákon nevznikl sám od sebe.Kořeny je nutno hledat v šedesátých letech. Tehdy se objevily první filozofické statě a publikace na téma ochrany přírody a od té doby se datuje nutnost s přírodou nikoliv válčit, ale chránit ji. Autory těchto materiálů jsou doslova tisíce převážně západoevropských intelektuálů, mezi nimiž je úctyhodné množství laureátů Nobelových cen.
Tlak, aby se občané, firmy i státy začaly chovat ekologicky, vznikl v 70. letech od zdola, od občanských iniciativ. Stejně tak za poptávkou po obnovitelných zdrojích stojí hlavně ropné krize (zejména ta největší z roku 1973), a ne plánované spekulace či nějaká grandiózní spiknutí.
Původně skromné ekologické hnutí se během osmdesátých a devadesátých let značně rozrostlo, získalo velkou veřejnou podporu a jeho zakladatelé patří dnes k respektovaným evropským politikům či členům americké administrativy. Politici tak v harmonii s občany i neziskovým sektorem prosazovali zákony na ochranu klimatu, planety, zvířat, ale třeba i přírodního dědictví. Díky takovým zákonům například musejí mít automobily katalyzátor, nesmí se používat freony či DDT a elektrárny musí mít odsiřovací zařízení.
Je to dobře, nebo špatně? Myslíte-li si spolu se mnou, že je to dobře, nezbývá vám tedy, než chtě nechtě uznat, že se ekologická politika nevyhne a ani nedokáže vyhnout slepým uličkám. Že stejně jako každý pokrokový trend, i ona se musí čas od času dopouštět omylů. Je na politicích, aby byly tyto omyly včas rozpoznány, napraveny a bylo z nich vyvozeno poučení.
Tohle a jenom tohle jsem měl na mysli, když jsem v Otázkách Václava Moravce říkal, že je-li „tady někdo viníkem, tak je to zelená Evropa, která nám vnutila tuto normu". Nemyslel jsem nějaká konkrétní „ekologická a zelená hnutí", jak je mi nyní poněkud neférově připisováno.
Na závěr se nemohu vyhnout ještě jednomu ožehavému tématu. Podobně totiž argumentují lidé, kteří tvrdí, že globální ekonomická krize rovněž nemá konkrétní viníky. To je ovšem velký a nebezpečný omyl. Tato krize totiž vznikla kvůli spekulacím a touze jednotlivců po rychlém a bezpracném zbohatnutí. Nic takového se o ochraně životního prostředí říci nedá.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
