Podle mě jsou tam některé soukromé zájmy jiných subjektů. Přijaté a platné zákonné řešení je daleko výhodnější pro ty, kteří třeba v rodině mají víc osobních aut, a nemusí tak na každé kupovat dálniční známku. Tzv. elektronickou vinětu by si mohli navzájem půjčovat. A pak - je spousta šoférů a spousta aut, jezdících na dálnicích bez známky, načerno. Prakticky se to nekontroluje. Černých pasažérů dálnic je poměrně hodně, únik peněz je tam proto poměrně velký. Při elektronické kontrole by to nebylo možné, kontrolovalo by se to »přes brány« na dálnicích. Hovoří-li někdo o zvýšených nákladech, určitě by se vynaložené prostředky vrátily v tom, že by si nikdo nemohl dovolit jet načerno po rychlostní silnici nebo dálnici.
To jsou důvody, kvůli kterým předchozí sněmovna zavedení elektronických vinět schválila. Tvrdím, že v zájmu na odložení fungování vinět jsou opravdu jiné soukromé zájmy některých jiných ambiciózních, kteří to chtějí jen proto, aby si třeba připravili svůj systém, tlačili na změnu zákona, aby se mohli realizovat. To, že Kapsch má nějaký náskok, je pravda. Je to jeho aktivita a iniciativa. Navíc by daná změna fungovala v systému, který tato firma připravila pro ČR ve výběru mýtného a funguje tu, vybrala ho tehdejší koalice. Funguje, i když je poměrně drahý, ale zase ne tak drahý jako třeba německý systém.
Strany budoucí vládní koalice vážně uvažují o zrušení silniční daně pro osobní vozidla podnikatelů. Nedoplatí na to ostatní řidiči, kteří mají auta pouze k soukromé potřebě svých rodin?
To už je trochu jiná otázka. Silniční daň platí pro osobní vozidla podnikatelská, nikoli pro majitele soukromých aut. Tento názor je kontraproduktivní vůči tomu, co říkají představitelé možné vlády u elektronických vinět. Podle jejich snahy totiž dojde k absolutnímu poklesu příjmů do Státního fondu dopravní infrastruktury. Čím to chtějí nahradit? Zřejmě tím, že zvýší spotřební daň na pohonné hmoty, kterou však zaplatí úplně všichni majitelé aut. Nejen ti, kteří používají auta k podnikání, s nimiž jezdí pochopitelně daleko víc než ti, co je mají pouze k soukromým účelům. Dražší jízda autem bude i pro lidi, kteří auto užívají na vesnici třeba k cestě do práce v blízkém městě, k dopravě s dětmi k lékaři, ale i k pomoci při dopravě nemohoucích rodičů-seniorů. Vytrhnout to ze souvislostí a jen ulevit podnikatelům, a naopak přitížit ostatním, není správný směr. Je to pravicová politika a lidé by si to měli uvědomit, až na ně její praxe dopadne.
Budoucí koalice se údajně už také shodla, že je třeba zachovat úroveň investic do výstavby na zhruba 100 miliard korun ročně. Je to málo, dost nebo hodně?
Pokud by šlo pouze o investice, podle mě by to odpovídalo současným
možnostem a potřebám České republiky. Ale obávám se, že v těchto sto
miliardách budou také oprava a údržba, provozní náklady a rovněž
prostředky z rozpočtu krajů. A to pak už moc peněz není. Kdyby to bylo
sto miliard pouze pro Státní fond dopravní infrastruktury a jen na
investice, zhruba by to odpovídalo, i když by to zcela neodstranilo
zanedbanost výstavby, kterou potřebujeme rychle řešit.
Stát se už konečně dohodl s farmářkou Havránkovou ohledně pozemků kvůli pokračování výstavby dálnice D11, i když smlouva stále není podepsaná, ale zároveň Nejvyšší správní soud zamítl stížnost ministerstva dopravy a potvrdil zrušení stavebního povolení asi na 2,5 kilometru už provozované dálnice. Soud uznal, že stát porušil práva majitele pozemku. Mohlo by se stát, že tento úsek dálnice na Hradec Králové by musel být zlikvidován?
To si vůbec nedovedu představit. Část staveb zejména bohatších podnikatelů a bohatších lidí v ČR je postavena načerno, ale také se nebourají. V každém případě by mělo platit, že pokud stát pochybil, měl by svou chybu rychle napravit. Měl by oprávněné připomínky oprávněného účastníka stavby vypořádat a samozřejmě by to nemělo končit zbouráním části již vystavěné dálnice. Pokud by to tak snad končilo, Kocourkov by proti tomu byl město snů.
Proč je u nás výstavba dálnic či rychlostních komunikací mnohem dražší než jinde v Evropě?
V Německu se vykupují pozemky za cenu skutečnou, tedy takovou, kterou mají v době územního řízení nebo dokonce v době stanovování územního plánu. U nás se v podstatě vykupují za ceny stavebních pozemků. Majitelé těchto pozemků kalkulují tak, aby nebyly problémy, aby se nesoudilo: Jde sice o pole, ale protože tam bude silnice, půjde už o stavební pozemek. Takže to chtějí prodat za cenu stavebního pozemku. Rozdíl v ceně je obrovský. A žádný zákon nenařizuje, bohužel, aby potřebné plochy byly vykoupeny za skutečnou cenu pozemku. Když metr čtvereční pole stojí 3,60 Kč, mělo by se vykupovat za tuto cenu, nikoli za 280 korun. A na rychlostní silnici je potřeba hodně metrů čtverečních! To jsou problémy, které tyto stavby zdražují. A pak ještě projektanti kvůli tomu, aby třeba sklon silnice nebyl o půl či jedno procento vyšší než má být, naplánují mosty, navíc se do toho vloží životní prostředí s tvrzením, že tam žije »nějaká žabička«, kvůli které je potřeba postavit most… Takže místo běžné silnice, jejíž kilometr běžně stojí kolem 300 až 500 milionů korun, se to s výstavbou mostu už vyšplhá na jednu miliardu korun. A to je značný rozdíl!
Předpokládám, že chcete jako v minulosti pracovat v hospodářském výboru sněmovny, kam spadá i oblast energetiky. I proto moje otázka směřuje k další shodě pravicové koalice – že neprolomí těžební limity hnědého uhlí a zohlední je v nové energetické koncepci. Zároveň slíbili, že budoucí vláda zajistí, aby se nemohly v zájmu těžby vyvlastňovat pozemky. Je to správná cesta?
S ohledem na obyvatele, kteří bydlí v daných oblastech, je to záměr chvályhodný. Pokud ovšem někdo řekne A, musí také říci B. Znamená to, že to zohlední v energetické politice. Jsem zvědavý, jakým způsobem. Cestou je jaderná energie, kterou podporujeme…
Budoucí koalice prý má zájem na dostavbě Temelína a dalším rozvoji jaderné energetiky. To je přece i zájem KSČM.
To je v pořádku. Ale jsem zvědavý, jak chtějí nahradit čtyři roky zdržení, ke kterému došlo v minulém volebním období. Předpokládám, že to nebude jednoduché, ale elektřinu potřebujeme a budeme ji vzhledem k předpokládanému rozvoji ekonomiky potřebovat i do budoucna mnohem víc. Některé uhelné elektrárny potřebují rekonstrukci. A pokud se nezačne hovořit o případném zrušení těžebních limitů, znamenalo by to konec i pro některé uhelné elektrárny. Ty se jistě dají nahradit plynovými, ale kromě jiného by to bylo mnohem dražší. Jsem zvědavý, jak budou zástupci budoucí koalice vysvětlovat lidem, že nebudou platit za jednu kilowathodinu 4,60 Kč, ale 6,60 Kč nebo ještě víc. Nejen občanům, ale i podnikatelským subjektům, kterých se to také dotkne. Pak už asi nebudou vůbec konkurenceschopní, neboť v Německu je už nyní elektrická energie levnější než u nás.
Zdroj: Haló noviny