Evropská unie se pouští do boje s Covidem-19, ale zase se tím hlavně snaží získat nové pravomoci v neprospěch členských států. Podobně jako Evropská agentura pro léčivé přípravky spíš zdržuje, než opravdu pečlivě posuzuje registraci léků a vakcín v EU proti Covidu-19. A členské státy jsou nuceny se tomu pod politickými tlaky podvolovat.
Inkubátor HERA, jinak řečeno „Evropský plán připravenosti biologické obrany pro variantám COVID-19“, má mít v gesci spolupráci vědců, biotechnologických podniků, výrobců a orgánů veřejné správy, a to jak v rámci EU, tak v celosvětovém kontextu. Cílem má být práce na detekci nových variant Covidu-19, vývoji nových vakcín, zrychlení jejich schvalovacího procesu a navýšení výrobních kapacit. Navíc na to má jít 75 milionů eur z prostředků EU na nové testy a jejich vyhodnocování a dalších 150 milionů eur na výzkum a sdílení dat o dalších variantách viru. Úplně strašidelný je plán postupně zapojovat mladé dospělé jako účastníky klinických hodnocení v rámci nové sítě VACCELERATE (zjevně ze slov vakcína a "accelerate", tedy zrychlení očkování). A plán naznačuje každoroční schvalování vakcín, podobně jako u vakcín na chřipku. Dohlížet na to bude agentura EMA. Z inkubátoru HERA se časem má dokonce stát standardní úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Tedy se zjevně počítá s tím, že problémy kolem Covidu budou trvat ještě dlouho a EU na to chce mít (na rozdíl od svých jednotlivých členských států) rozhodující vliv. Přitom zdravotnictví je to málo, co ještě zbylo v pravomocích členských států, ale i to jim chce EU vzít.
Souběžně vzniká iniciativa (nezávislá na EU) na bázi mezistátní spolupráce, mezi Dánskem, Rakouskem a Izraelem (nenápadně je naznačováno, že do skupiny patří i další země). Zatím se to bohužel týká jen vakcín. Ale důležité je prohlášení, že se nebudou spoléhat na EU, ale na svou mezistátní spolupráci a vyrobí si, co potřebují. Říkají si skupina "rychle jednajících států". Mimochodem do skupiny zemí, se kterými Rakousko během pandemie spolupracovalo, patří například Austrálie, Norsko, Řecko ale i Česká republika.
Aktuálně by bylo velmi užitečné mít znovu pod kontrolou výrobu léčiv v množství potřebném pro české občany, protože už roky je problém s dostupností a výpadky některých léků, distributoři je raději dodávají do jiných zemí EU, kde za ně dostanou víc. A také je třeba opravdu pečlivě a apoliticky posuzovat léčiva pro český trh. Tam by měl hrát první housle SÚKL, ale viděli jsme a vidíme jeho rozhodování v kauzách Isoprinosine a vakcíny Sputnik V. Moc se mu do toho nechtělo, spíš se hledají důvody proti, i když zkušenosti z praxe ve vyspělých státech jsou více než pozitivní. Na druhou stranu SÚKL pod stávajícím vedením v podstatě rezignoval na svou roli zajistit bezpečné léky a případně vakcíny proti Covid-19 pro naše občany a přenechává rozhodující úlohu evropskému orgánu EMA. Jsem přesvědčený o tom, že pokud nemá SÚKL právo, anebo nechce rozhodovat o tom, co se u nás může a nemůže používat za léčiva, a je závislý na rozhodnutích EMA, potom je tento úřad zbytečný a je ho potřeba zrušit. Přitom ale legislativní nástroje pro to ujmout se samostatného rozhodování, pokud se bude jednat o použití léčiva či vakcíny pouze na domácím trhu ČR, SÚKL rozhodně má.
Je to přesně ta kolize zájmů. Buď je naším zájmem být vzorným členem EU nebo mít zdravé obyvatelstvo, kterých denně zbytečně umírá dvě stovky s kovidem. Osobně mi přijde daleko důležitější to druhé, protože stále jsme ještě suverénní stát a je škoda každého života. Referendum o našem členství v EU by bylo na místě, protože o vakcínách pro naše občany se bude rozhodovat jinde. Jsme samostatný a suverénní stát, který je stále více závislý na neschopných elitářích z EU, a to není dobře.
