Není to úplně jednoduché. Pan senátor sám sebe pasoval do role hrdiny, protože hrdinně řekl Sněmovně, co si myslí. My všichni ostatní, kteří jdeme k mikrofonu, říkáme a mlčíme o tom, co si myslíme, pravděpodobně nejsme tak hrdinní jako vy, pane senátore. Já vám váš názor neberu. Ale je naprosto chybný, není ničím podložený, žádným faktem. Já mám názor, že je 16.15. Podívejte se na hodinky. A hrdinně to řeknu na mikrofon a stojím si za svým a neomluvím se vám, protože je 16.15 a všichni můžete tvrdit, že je 16.25, protože jste obešli hodiny a nějak jste s nimi pohnuli. Já mám názor, že je 16.15. (Je 16.25 hodin.)

Zkuste říct, v čem konkrétně byl obejit legislativní proces. My nemáme právo navrhovat pozměňovací návrhy? Máme, nebo nemáme? Jednoduchá otázka, prosil bych o odpověď. Máme právo hlasovat o pozměňovacích návrzích? Ano, nebo ne? Jednoduchá otázka, prosím o jednoduchou odpověď. A to je celé. A když dvakrát odpovíte ano, ano, tak sám sebe usvědčíte z toho, že váš názor je naprosto chybný, nemusíte se omlouvat. Ale když už máme to edukativní okénko, tak jsme vás trochu poučili o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. (Potlesk z řad poslanců ANO a pravé části sálu.)