Stručně tedy vybírám aspoň část naší argumentace

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Podle článku 63 odst. 1 písm. k) Ústavy má prezident republiky právo udělovat amnestii. Toto rozhodnutí podle článku 63 odst. 3 Ústavy vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. Konečně podle článku 63 odst. 4 Ústavy je za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, odpovědná vláda. Vláda je podle článku 68 Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně…

Na akt kontrasignace je třeba nahlížet jako na určitou ústavní pojistku bránící mimo jiné nežádoucí libovůli a vyvažující zcela výjimečné oprávnění prezidenta republiky, které jinak, jak shledal Ústavní soud, nepodléhá jiné formě kontroly (soudní kontroly)…

Předseda vlády reprezentuje vládu jako celek a s tím se přirozeně pojí požadavky na způsob projednání amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky vládou spočívající zejména ve vyhodnocení dopadů rozhodnutí do činností státu…

Kontrasignace předsedy vlády tak nemá pouze ústavní, ale také administrativně správní charakter (byť svého druhu) a představuje přinejmenším implicitní kontrolu amnestijního rozhodnutí.

Jak vyplynulo ze zmíněného rozhodnutí vedoucího Úřady vlády, Úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace (ani ve zvláštním režimu) mezi Kanceláří prezidenta republiky a Úřadem vlády ohledně novoročního amnestijního rozhodnutí.

Současně samotní členové vlády veřejně přiznávají, že amnestijní rozhodnutí vláda neprojednala a předseda vlády přistoupil ke kontrasignaci bez vlády, ač je to ona, kdo nese podle Ústavy odpovědnost…

Máme za to, že i přes subsidiaritu trestní represe výše uvedené okolnosti a zjištění opodstatňují úvahu o možné trestně-právní odpovědnosti předsedy vlády za způsob kontrasignace čl. II amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky.

Konkrétně se lze domnívat, že předseda vlády byl při kontrasignaci úřední osobou ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a toto jednání souviselo přímo s jeho pravomocí a odpovědností danými Ústavou. Pro zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku postačí splnění nepřímého úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu tím, že překročí svou pravomoc nebo podle písm. c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, resp. je s tím srozuměna.

Pod tyto znaky lze subsumovat jednání předsedy vlády, kdy veřejně přiznal, že amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky vládě nepředložil, ta ho neprojednala, přesto rozhodnutí kontrasignoval. Odpovědnost z Ústavy za amnestijní rozhodnutí přitom leží na vládě jako celku. Tímto jednáním předseda vlády znemožnil posouzení dopadů amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky a projednání vládou, čímž překročil svou pravomoc, a rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky.

I kdyby předseda vlády jednal nedbalostně, je možné jeho jednání podřadit pod skutkovou podstatu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle ustanovení § 330 trestního zákoníku. Zde postačí, pokud úřední osobě při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu...“.

Z uvedených výňatků je evidentní, že právě neprojednání tak zásadního rozhodnutí ve vládě může být nejen porušením Ústavy ČR, ale i trestným činem shora uváděným. „Slibuji si od toho“, že státní zastupitelství takové podezření řádně prošetří a rozhodne dle trestního řádu… Protože lze jen obtížně očekávat trestní stíhání premiéra, očekávám, že on jako předseda české vlády si uvědomí svoje vysoce odpovědně postavení – a bude se nadále řídit ústavním a dalšími zákony České republiky.

Pan nejvyšší státní zástupce podání okamžitě (správně) postoupil naše podání místně a věcně příslušnému Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1.

Zdravím!

Miroslav Antl

(senátor)