19.08.2010 10:51:07
Legislativa justice ve vládním prohlášení
Budoucí, pravděpodobně čtyřleté působení současné vlády bude mít, jak plyne z jejího, nedávno v Poslanecké sněmovně přijatého, vládního prohlášení, velký vliv i na chod justice a další vývoj legislativy v našem státě.
Za svoji prioritu v oblasti justice považuje vláda „rekodifikaci civilního práva do nového občanského zákoníku, který sjednotí stávající roztříštěné úpravy, z nichž většina prochází z legislativní vlny 60. let minulého století.“ Jistě by bylo možné polemizovat s tím, nakolik dnešní podoba občanského zákoníku ještě „pochází“ z jeho původního znění, tedy z oné legislativní vlny z oněch 60. let, ale bezpochyby se zásadní rekodifikaci občanského zákoníku vyhnout asi nelze. Je samozřejmě otázkou, zda současná podoba již předloženého znění nového občanského zákoníku, vytvořený skupinou kolem prof. K. Eliáše, dozná v dalším legislativním procesu podstatnějších změn, které požaduje nemalá část odborné právnické veřejnosti (archaický jazyk, neprostá a zbytečná diskontinuita apod.), nebo zda bude existovat snaha využít „vládní“ většiny v zákonodárných sborech k prosazení stávajícího textu beze změny. Sepjetí současného ministra spravedlnosti s plzeňskou právnickou fakultou, kde text nového občanského zákoníku vznikal, naznačuje, že spíše bude, žel, reálnější druhá varianta…
Současně s přijetím nového občanského zákoníku „navrhne vláda nový zákon o obchodních společnostech a družstvech zákon a zákon o mezinárodním právu soukromém“. Zdá se tedy, že vláda zamýšlí vynětí právní úpravy družstev z obchodního zákoníku, což považuji za užitečné, problém ovšem spatřuji v tom, že by právní úprava bytového (tedy převážně neziskového) družstevnictví byla zařazena do společného zákona o obchodních společnostech. Těmi bytová družstva patrně nejsou. Vláda se dále zavazuje „v návaznosti na nově přijatý trestní zákoník nový trestní řád“. To lze jistě jen přivítat.
Vláda se, podle svého programového prohlášení „zaměří na pokračování elektronizace justice, zejména projektu tzv. datových schránek, zavedení elektronického trestního řízení, elektronického soudního spisu a elektronického zveřejňování judikatury“… a dále bude uskutečněn „...projekt bezplatné, veřejně přístupné elektronické sbírky zákonů ( e- Sbírka).“ Jistě chválihodné záměry, jen si, po zkušenostech s dosavadní realizací datových schránek a s očekávanými hrozivými úsporami v justici, nejsem jist, zda není na místě spíše velká opatrnost a pouze nepřehnané očekávání….
Za pozornost jistě stojí záměr vlády „…provést opatření ke snížení nadbytečné soudní agendy a v některých případech k odejmutí rozhodovací pravomoci soudů, například převedení této pravomoci jinému státnímu orgánu nebo nestátnímu orgánu nebo subjektu či v případě její nezbytnosti jejím zrušením.“ Jistě si lze představit, že např. o výši výživného nebo o sporné výši nájmu může rozhodovat i jiný orgán, než soud, ale podle mého názoru musí být následný soudní přezkum rozhodování takovýchto „státních nebo nestátních orgánů nebo subjektů“ zachován, nemáme-li se dostat do rozporu s právy občanů zaručenými Ústavou.
Jistě lze jen uvítat to, že si vláda „ bere za cíl znovelizovat zákon o rozhodčím řízení, a to zejména v oblasti pravidel pro využívání rozhodčích doložek a v požadavcích na osoby rozhodců, včetně jejich odpovědnosti….“ A stejně tak jistě nebude žádných námitek proti záměrů vlády zvýšit „…dohled nad soudními znalci a tlumočníky, exekutory, notáři a insolvenčními správci.“ Za pozornost jistě stojí to, že vláda „…odstraní průtahy a řízení u notářů a zvýší konkurenční prostředí v jejich stavu zvýšením počtu notářských úřadů.“ Zda se tento záměr setká se všeobecným souladem, si nejsem zcela jist….
Pokud jde o státní zastupitelství, vláda „…provede změny příslušných předpisů tak, aby posílila jeho nezávislost a odpovědnost za výkon svěřené pravomoci, Dojde ke změně způsobu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, a to uzákoněním výkonu funkce na dobu určitou….“ A k celé řadě dalších změn. Opravdu tedy zásadní změny v dosavadní a, upřímně řečeno, nepříliš chvályhodné činnosti těchto orgánů. Jen, pokud kdekoliv z justice zaznívá požadavek na „nezávislost“, se ptám: nezávislost na kom? Státní zástupce nezávislý na státu? Další nezávislá „moc“ vedle moci soudní, zákonodárné a výkonné? To jistě nikoliv.
Stejně zásadnější změny by ovšem měly nastat u soudců. Vlády prý „….zpřísní požadavky na jejich jmenování zavedením podmínky nejméně pětileté právní praxe, z toho nejméně tři roky mimo justici.“ O reálností tohoto záměru v dohledné době mám vážné pochybnosti. Spíše, domnívám se, by patrně prospěla snaha o vetší prostupnost právnických povolání, než tříletá „praxe“ čekatele v advokátní nebo exekuční kanceláři. Vláda zamýšlí „…zvýšit dohledovou činnost Ministerstva spravedlnosti v oblasti kárné odpovědnosti a navrhnout opatření, která posílí odpovědnost soudců a státních zástupců za zaviněnou škodu a umožní rychlejší a důslednější projednávání jejich kárných deliktů“. Nic proti zvýšené dohledové činnosti ministerstva, ale nebudeme se patrně příliš mýlit, pokud ostatní záměry vlády zařadíme spíše do kategorií zbožných nebo lépe řečeno politicky motivovaných přání. Přece za „zaviněnou škodu“ je každý, tedy bezpochyby i soudce, odpovědný už dnes a za jeho právní názor, vyjádřený v rozhodnutí, který ovšem může být nejen širokou veřejností, ale i nepoučenými novináři považován za „škodlivý“, těžko může být nesena „osobní odpovědnost“, ať už si pod tím představujeme cokoliv. V této souvislosti je mnohem zajímavější to, že se vláda nikde ve vládním prohlášení nezavazuje prosadit nebo realizovat soudní samosprávu v jakékoliv podobě, pouze se chystá „…prověřit efektivitu působnosti soudcovských rad a jeho orgánů soudcovské samosprávy a možnost jejího posílení.“ Při vědomí problémů, s jakými se justice vypořádává a bude vypořádávat, stejně tak jako při vědomí zjevné skutečnosti, že efektivita soudní soustavy na míře samosprávnosti opravdu nezáleží, to ze strany vlády považuji spíše na uvážlivý postoj...
Vláda se „…zavazuje posílit zřizování specializovaných soudních senátů a specializovaných útvarů státního zastupitelství zejména v oblasti boje proti korupci a závažné finanční kriminalitě…“ s tím, že v těchto případech budou rozhodovat „…zkušení a speciálně proškolení soudci a státní zástupci.“ Je-li vládě znám, a měl by být znám, výsledek podobné snahy v sousedním Slovensku, lze i tento záměr patrně podřadit pod záměry spíše politicky chtěné, než reálně promyšlené a připravené. V témže odstavci a tedy patrně i v téže výsledné „kvalitě“ se vláda zavazuje „….zpřísnit tresty za korupci úředních osob.“ Jistě chvályhodné, leč druhotné: prvořadé je onu korupci úředním osobám prokázat, což ovšem je a bude mnohem obtížnější…
Jistým překvapením pro mne, mám-li na paměti předvolebně deklarované záměry ministra Pospíšila, je ve vládním prohlášení velmi opatrná zmínka o „osudu“ vrchních soudů. Vláda se pouze zavazuje „…provést analýzu efektivity organizace soudnictví a čtyřstupňové soudní soustavy a navrhnout možnost jejího zjednodušení.“ Odhlédneme-li od skutečnosti, že žádná „čtyřstupňová“ soustava u nás není ( vždy jen třístupňová: okres, kraj, NS, nebo kraj, vrchní soud a NS) nabízím úvahu, zda vrchní soudy nelze považovat za jistý, historicky vzniklý druh oněch populárních „specializovaných senátů“ pro konkrétní věci a dovolím si vyslovit názor, že v současné době by jejich rušení a nahrazování zvláštním druhem okresních, jakýchsi “okresnějších“ soudů, přebírajících, jak je proponováno, jejich pravomoci, by přineslo spíše zmatek a zvýšené náklady spíše, než cokoliv jiného.
Pokud jde o Nejvyšší soud, hodlá vláda řešit jeho „…chronickou přetíženost…omezením dovolacích důvodů a preferencí jeho role sjednotitele judikatury.“ Pokud je soud přetížený, očekávali bychom spíše kroky k zefektivnění jeho práce, než ztížení přístupu účastníků k jeho rozhodování. Zatímco důraz na sjednocování judikatury Nejvyšším soudem lze patrně přivítat (nejsem si ovšem jist, zda je to reálné při jeho současném personálním osazení), pak na konkrétní záměry ohledně omezení odvolacích důvodů si musíme s velkou ostražitostí zatím počkat…
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
