Zastoupím pana premiéra a současně tedy prosím o shovívavost, protože o tomto dokumentu jednal primárně Úřad vlády. Já tedy nejsem odborníkem na umělou inteligenci, ale pokusím se vám představit dlouho očekávanou bílou knihu o umělé inteligenci, která byla vydána Evropskou komisí 19. února. Ta kniha nezávazně naznačuje, jakým směrem by se Komise regulace měla ubírat a jaké podmínky důvěryhodné a bezpečné umělé inteligence navrhuje komise nastavit. V bílé knize se komise zaměřuje na dva hlavní cíle – vybudování ekosystému excelence a ekosystému důvěry. V rámci ekosystému excelence komise podporuje spolupráci členských států v oblasti výzkumu a vývoje, tvorbu tzv. white house center pro výzkum a inovace, koncentraci na dovednosti, podporu malých a středních podniků v přístupu a užívání umělé inteligence. Budování ekosystému důvěry je druhým cílem, který komise stanovuje, v něm navrhuje, že regulatorní rámec by se měl soustředit na minimalizaci potenciálních rizik a chce definovat tzv. vysoce rizikové aplikace umělé inteligence. Vysoce rizikové aplikace by měly být takové, které se buď využívají v odvětvích, kde lze očekávat významná rizika, či pokud se umělá inteligence aplikuje v konkrétním odvětví takovým způsobem, že pravděpodobně hrozí značná rizika. Kromě toho by mohly nastat výjimky, při kterých by aplikace umělé inteligence byla označena za vysoce rizikovou bez ohledu na odvětví, např. v oblasti přijímání zaměstnanců či pro účely biometriky.
Komise plánuje vytvořit seznam konkrétních odvětví s vysoce rizikovým využitím umělé inteligence. V subjektu by měly být uloženy povinné zákonné požadavky, o kterých je třeba nadále třeba diskutovat a komise v bílé knize možné prvky těchto zákonných požadavků vyjmenovává. Splnění budoucích právních předpisů v této oblasti by mělo být dle komise ověřováno tzv. objektivním předběžným posouzením shody, což může být formou testování, inspekcí či certifikací. Pro aplikace, které nebudou shledány jako vysoce rizikové, by mohl být zaveden dobrovolný systém označování. V den vydání bílé knihy byla spuštěna veřejná konzultace, která byla prodloužena do této neděle 14. června. Komise plánuje nabídnout a tím i navázat regulatorním dokumentem v posledním kvartálu 2020 či na začátku roku 2021. V bílé knize byla v březnu schválena rámcová pozice, v rámci její přípravy proběhla konzultace se stakeholdery, kteří se k dokumentu vyjádřil a jejich pozice byla částečně zohledněna.
Dle rámcové pozice ČR zastává názor, že je třeba se vyvarovat nové regulaci, zdůrazňovat seberegulaci a soft law přístup, i proto uvítala iniciativu komise ve formě ne legislativního dokumentu. Česká republika nepodporuje všeobecnou definici umělé inteligence, ke které byly snahy Evropské komise, ale spíše by se zaměřila na jasnější rozlišování mezi aplikacemi s vysokým a nízkým rizikem, tzv. lighthouse center of excelence by měla sloužit především ke koordinaci výzkumných aktivit, nikoliv však ke koncentraci výzkumu do jednoho takového centra, výzkumná centra a další instituce je třeba vážně rozložit v rámci Evropy. V oblasti spolupráce se soukromým sektorem by ČR ocenila jasnější nastavení vazeb a rolí jednotlivých prvků umělé inteligence a jejího ekosystému a byznysu. Diskutovaným tématem je samozřejmě odpovědnost za škodu. Co se týká národního odpovědnostního režimu, je ČR toho názoru, že by bylo vhodné ulehčit důkazní břemeno poškozenému a v případě újmy způsobené systémem umělé inteligence může totiž prokázání zavinění být neúměrně složité. Tolik asi z mojí strany.
Děkuji vám za pozornost.
