Jen za prvních deset let fungování regionální integrační centra pomohly 128 tisícům klientů. Nejčastěji šlo o občany Ukrajiny (38,9 %), Mongolska (19,4) a Vietnamu (13,4). Cílovou skupinou jsou dlouhodobě legálně v Česku žijící občané třetích zemí, naopak mezi cílovou skupinu nepatří žadatelé o mezinárodní ochranu. „Pokud chceme našim firmám umožnit získávání pracovníků ze třetích zemí, musíme zvládat jejich integraci, mít jasnou koncepci a znát situaci v jednotlivých regionech. V tom se skvěle osvědčila právě regionální integrační centra,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kromě konkrétní pomoci cizincům centra zprostředkovávají výměnu důležitých informací mezi zaměstnavateli, obcemi, krajskými úřady, policií nebo např. úřady práce.
Centra také pořádají vzdělávací, kulturní nebo sportovní akce. „Investice do vzdělání těchto cizinců se bohatě vyplácí nejen jim, ale i zaměstnavatelům a všem ostatním. Pouze cizinec, který se o sebe dokáže postarat, orientuje se na našem trhu práce a alespoň částečně ovládá náš jazyk, může být pro naši společnost přínosný,“ doplnil ministr vnitra.
Centra už například zorganizovala přes 207 tisíc lekcí českého jazyka ve více jak 200 městech nebo cca 2 500 tzv. sociokulturních kurzů. Jejich smyslem je získání znalostí o České republice, orientace v pracovním právu, zaměstnání, orientace v konkrétním městě, příprava na zkoušku z českého jazyka nebo na získání řidičského průkazu. Centra také pořádají kulturní akce, které přibližují cizineckou problematiku majoritní společnosti. Více informací je v příloze.
Deset ze čtrnácti center provozuje přímo Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. V Praze, Jihomoravském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji provozují centra jiné subjekty. Vzhledem k úspěšnému fungování center MV letos v létě vyhlásilo novou výzvu, která zajistí provoz center na další dva roky v krajích, kde je neprovozuje Správa uprchlických zařízení.
