Energetická drahota je tak obrovská, že běžnou domácnost připraví prakticky o celý měsíční příjem. Píše mi kuchařka, která vydělává 23 tisíc čistého měsíčně, nájemné za byt má 11 tisíc a teď jí předepsali zálohy na elektřinu ve výši 9 tisíc měsíčně. Plyn jí zvýší až příští rok Dosud platila na elektřinu 1.500, na plyn 2.500, tak s platem vycházela. Co má teď dělat? Hledat na zimu levnější byt? Hledat lépe placenou práci? Jít ještě na brigádu? Kam, když bydlí na malém městě a auto nemá? Kolik dostane od státu? Pokud by premiér Fiala splnil svůj slib, neměly by její náklady na bydlení přesáhnout 30 % jejích příjmů. Počítám-li dobře, píše mi tato paní, tak bych měla dostat měsíčně 17.000 korun. To by samozřejmě bylo fajn, ale jednoduchými počty mi vychází, že na to stát peníze nemá. 17 tisíc měsíčně je 200 tisíc ročně, a když vláda říká, že dá na pomoc 66 miliard, tak by to vystačilo tak pro 330 tisíc domácností. Jenomže v situaci, jakou mám já, je nás nejméně trojnásobek. Zažádám si o všechno, ale ty peníze potřebuji už v říjnu, kdy je splatná první záloha. Myslíte si, že to stát stihne? Dnes my zbývá na jídlo a celou domácnost 8 tisíc měsíčně. Od října mám jen 500 korun. Co jsem komu udělala a hlavně – co mám teď dělat?
Upřímně řečeno – neumím odpovědět. Příspěvek na bydlení, dávka v hmotné nouzi, snad nějaká koruna z energetického tarifu a jistě také co nejúspornější spotřeba energií. To je vyhlídka paní, která – jak píše - celý život poctivě pracuje, žije spořádaně a dokonce si naspořila přes 20 tisíc korun. Nestěžuje si, jen se ptá svých poslanců a ti se ptají této vlády. Marně. Vláda jedná v Bruselu a k lidem ani nepromluví, jejich starosti nezná a nechápe.