Chci se jen podělit o děsivý pocit, který se mne zmocnil v okamžiku, když jsem vyslyšel poňoukání přátel, abych se podíval na virtuální verbuňk strany TOP 09, kde se jistý neslavně proslulý Karel, jinak známý jako punkáč s čírem, nechává ostříhat na agenta 009. Pod lehce imbecilním obalem ajťáků nazobaných antidepresivy se ovšem skrývá nebezpečný obsah: kdo půjde s námi, patří k elitě, ostatní je třeba fackovat (případně úplně fuckovat). Kdo se nesměje našemu humoru, je nepřítel, blbec, lůza, případně komunista. To poslední slovo je užíváno čistě jako urážka bez ohledu na to, co si dotyčný myslí o politice nebo o čemkoli jiném.
Ale pojďme dále. Kdo se nesměje našim přitroublým vtipům, je nepřítel, proti kterému je třeba bojovat. Za vlast. Jako agent. A protože všechno zlo pochází podle ideologů TOP 09 z Ruska (čti Sovětského svazu), zachránit nás může jenom agent USA, bojovník proti rudému nebezpečí.
Ano, přesně tak se to píše na stránkách TOP 009. „V okamžiku nebezpečí nastupuje agent, aby tuto vlast chránil. Ten okamžik už nastal. Poslední nadějí je agent TOP 009 s právem bránit republiku.“

Co vám to připomíná, velevážení pamětníci? Studenou válku? 50. léta? Boj proti třídnímu nepříteli a nepřizpůsobivým živlům?

Podobně to nejspíš pochopili i nejzarytější příznivci nové knížecí mobilizace, dobrovolní agenti 009, kteří zanechávají na stránce své přezdívky a poslání své „vlastenecké mise“, Jako třeba agent pod přezdívkou Augusto Pinochet s misí: "Útok na Pražský hrad, komunisty, odboráře, levičáky, cyklisty a jinou lůzu." Nebo agent Konzerva "Bojovat v boji proti myšlenkám komunismu." Anebo agent Bloody Lady "Šířit pravdu a lásku, jen blbce fackovat."

Agenti strany nejinteligentnějšího exministra financí a nejurozenějšího exministra zahraničí nešťastné Nečasovy vlády (na kterou má dát jejich rozverná hra na agenty zapomenout) se pustili do „čištění vlasti“ s takovou vervou, až jim to museli správci předvolebních stránek TOP 09 sami zatrhnout.

Že lidi na lidi jsou jako saně a člověk na člověka jako kat, věděli moc dobře už Voskovec s Werichem a moc pěkně o tom taky před dobrými devadesáti lety zpívali. Ale jak budeme muset pod náporem tuposti a nabubřelé arogance, proti níž tak sympaticky bojovali, naříkat, o tom se jim nezdálo ani v tom nejhorším snu.
Chápu, že kandidáti na posty poslanců parlamentu jsou posedlí mocí. Ti z nich, kteří už ochutnali její omamnou chuť, jsou na ní dokonce závislí. Potom by se ale měli léčit na patřičných klinikách a v patřičných pavilonech, a ne znovu oblbovat a rozeštvávat lidi. To už je skoro lepší nabízet na stanicích metra koblihy v pytlíčcích s nápisem ANO. I když taky nic moc. I párky a předvolební guláše už tu přece byly, a tak víme, že zaženou hlad jenom na hodně krátkou chvíli. Nestačí totiž nenechat se oblbnout, je taky třeba nenechat se koupit.