Zemědělství České republiky ve 21.století

Petr Koš

KSČM
Královo Pole
městský radní

Zemědělství České republiky ve 21.století

Dnes je každý politik „odborníkem“ na vše. Třeba i na zemědělství, i když nepozná ani kombajn. Já se raději ptám odborníků, za kterými jsou vidět výsledky. Zde je jejich základní pohled na věc. Mají i řešení problémů v zemědělství, ale to až příště.

Mezi základní potřeby člověka patří konzumace potravin, které mají zásadní vliv na zdraví jednotlivce i celé populace, podobně jako potřeba žít v prostředí s kvalitním ovzduším, vodou a půdou.
Na tyto základní potřeby má rozhodující vliv zemědělství. Mezi jeho základní funkce patří produkce kvalitních surovin pro další zpracování, výroba samotných potravin, ale i tvorba krajiny a ochrana biodiverzity. Úlohou zemědělství je také zabezpečit živobytí pro ty, kteří v něm pracují.
Současné studie o lidech, kteří se dožívají vysokého věku v dobré duševní i fyzické kondici ukazují, že tito lidé konzumují převážně místní regionální potraviny a respektují sezónnost těchto produktů spojených s místem, kde žijí.
Z toho vyplývá, že je nanejvýš žádoucí, aby se zemědělská politika zaměřila na podporu produkce lokálních zemědělských surovin. Na prvním místě by měla dbát na zdraví spotřebitelů a nesoustředit se pouze na dostatek makroživin (cukrů, tuků, bílkovin) bez ohledu na celkovou kvalitu potravin. Důležité jsou totiž i mikroživiny (vitamíny, minerální látky, stopové prvky) a způsob zpracování potravin. Výraznou úlohu zde tedy hraje i potravinářský průmysl a obchod.
Je nezbytné se zaměřit i na krajinu. Chceme více dálnic, abychom mohli dovážet potraviny z celého světa? Zvýšila by se míra hluku, znečištění ovzduší i půdy zplodinami a oteplovalo by se okolí betonových a asfaltových povrchů. Chceme více pesticidů v půdě a vodě? Monokultury řepky, pšenice a kukuřice se bez nich totiž neobejdou, protože jsou velmi náchylné na působení škůdců a chorob. Chceme zhutnělou půdu, která nebude schopna zadržet vodu a bude v ní ubývat živých organismů?
To jsou otázky, na které budeme muset velice rychle najít odpovědi, včas zareagovat a přizpůsobit zemědělskou politiku.
Rozhodně nenaznačuji, že je potřeba se vrátit zpět do dob minulých a zavrhnout pokrok. Naopak je na místě využívat globální poznatky vědy, nové technologie a znalosti k tomu, abychom jednali v zemědělství efektivně na lokální úrovni, ale zároveň šli s pokrokem. Právě ten nám totiž zabezpečí kvalitnější a efektivnější výrobu místních zemědělských produktů a zároveň sníží tlak na prostředí nebo dokonce zlepší jeho kvalitu. Na druhou stranu se tyto potraviny musí nacházet v přijatelné cenové relaci, aby byly dostupné pro všechny spotřebitele.
Změna myšlení lidí pohybujících se v tomto výrobním odvětví bude bezpochyby obtížná, ale je nezbytná k tomu, aby se současná situace co nejdříve začala měnit k lepšímu. Například používání velkého množství pesticidů v rostlinné výrobě a antibiotik a hormonů v živočišné výrobě není technologie současnosti, ale minulého století. Dnešní pokroky v genetice, biochemii, fyziologii, informačních technologiích i v nových technologiích ustájení zvířat, nám přináší obrovské nové možnosti. Díky nim můžeme zbytečnou chemii výrazně omezit, a přitom zlepšit zdraví plodin a zvířat, zlepšit výnosy i výrazně přispět k zdravotnímu stavu naší krajiny.
Jak se hospodaří na polích a co se chová ve stájích, rozhodujícím způsobem ovlivňuje ekonomickou výhodnost pěstování jednotlivých druhů plodin a chovu rozličných plemen hospodářských zvířat. Nicméně nejvíce rozhodující je dotační politika země a EU, která určuje, co se bude pěstovat a chovat. A právě toto je potřeba změnit nejdříve.
Problematika zemědělství je nesmírně rozsáhlá a složitá, a proto je potřeba postupně rozebrat jednotlivé úseky. Ať už se jedná o půdu jako živý organismus, kde společenství mikroorganismů ovlivňuje mikrobiom člověka, o obsah minerálů v potravinách, či o jednotlivé plodiny, které mají vliv na prostředí a na kvalitu stravy člověka. Je taky nutné zaměřit se na jednotlivé chovy hospodářských zvířat. Záleží na tom, jak kvalitně potřebnou potravinu produkují, jak pomáhají nebo škodí životnímu prostředí a jak se přitom využívají zdroje (přírodní, nerostné, lidské, finanční,atd.). Nejtěžším úkolem bude pro nás skloubit tento mnohosystémový obor s velkým množstvím cílů tak, aby nová zemědělská politika vytvořila prostor pro dosažení zásadně vyšších cílů pro naše zemědělství, než je tomu doposud.
Jaroslava Grussmann Elfmarková    GENOSERVICE Corp.