Strašák jménem exekuce výhružně cení zuby a roztahuje pařáty na čím dál víc lidí. Mýlil by se ten, kdo by očekával, že důchodcům se tato hrozba vyhne. Ani zdaleka! Nadměrné zadlužení a neschopnost splácet dluhy trápí stále více lidí. Lavina následných exekucí se nevyhýbá ani seniorům, kterým je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nucena dluhy strhávat z důchodu. Jen v prosinci 2015 evidovala skoro 80 tisíc exekucí včetně insolvencí na vyplácené důchody. Jejich počet se meziročně opět zvýšil, tentokrát o 6,21 %. Vedle toho ale narostly případy, kdy nebylo možné požadovanou částku vůbec zabavit – protože důchod byl příliš nízký. Exekutoři však ani v takovýchto případech nespí. Takže dluh nezaniká. ČSSZ nic jiného nezbývá, nežli čekat, dokud se penze nezvýší na úroveň, kdy bylo možné srážku provést. Co za tím stojí? Podle právníka Oldřicha Strnada z Rady seniorů ČR se důchodci nejčastěji dostávají do spárů exekucí neuváženými nákupy drahého zboží na předváděcích akcích, braním si úvěrů (nejhorší jsou lichváři v podobě nebankovních společností) a zárukami za půjčky pro své děti. Za třetinou nařízených exekucí stojí dluhy v řádu stokorun. Jsou to třeba pokuty dopravnímu podniku, poplatky obcím za svoz odpadu či penále zdravotním pojišťovnám.
Tklivá písnička je slyšet již po dlouhou dobu. Šmejdi – neboli ničeho se neštítící pořadatelé předváděcích akcí – nesložili své podpásové zbraně. Zdokonalují a vybrušují triky, na něž – veskrze- senioři po umném psychologickém nátlaku přec jen skočí. A pak, babo, raď! Kromě šmejdů zde máme desítky, ba stovky nejrozličnějších nebankovních půjčovatelů. V civilizovaných společnostech by byli nazýváni lichváři, podvodníky, či ještě jadrnější mluvou. Až nyní Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení prošel vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru, který by měl zavést férovější pravidla pro nebankovní poskytovatele. Licenci má udělovat Česká národní banka, přičemž podmínky by měly být velmi přísné. Že to ale trvalo! V naší vlasti byli takovýto podnikavci veskrze chráněni, protože zákonodárci vládních koaličních stran (často po léta pohodlně ve sněmovně sedící) neměli zájem se s tímto „plevelnatým“ problémem vypořádávat.
Nepamatuji se na to, že by se za dob socialismu něco takového odehrávalo. Nebyl důvod, neboť spořitelna i pojišťovna měly pevně stanovené úrokové sazby, čímž bylo zabráněno lichvářským praktikám. Lidé mohli využívat systému novomanželských půjček, což by zvláště dnešním rodinám velmi ulehčilo vstup do života. Pravda, půjčovalo se i nebankovně. Ale takovýto „podnikatelé“ měli coby veksláci co do činění se zákonem
Je třeba bojovat proti nemravným půjčkám. Je logické, že nesmíme nahrávat na smeč „neviditelné ruce trhu“, jež prý vše a vždy vyřeší. A ještě něco, přidat důchodcům pouhých čtyřicet korun v době konjunktury – jako to udělala Sobotkova vláda - považovat lze za tah hodný pravicového kabinetu.
