Zmínil jste to, že když nejsou lidé, tak posílíme kompetence těch, kteří to doteď nesměli dělat, a tím to nahradíme. To je jeden ze způsobů, kterým také jste říkal, že to chcete udělat. Ale já si myslím, že to není dobrá cesta. Jestliže doteď to nesměli a kvalitní zdravotnictví bylo, a my to dáme na ty, kteří to doteď nesměli dělat, ale už budou moct, tak myslíte si, že tím ta kvalita zdravotnictví poroste? Nevím, já si myslím, že ne.
A další, co by chtěl říct, není tady informace. Říkal jste, na ministerstvu neměli informace, kolik je takových lékařů, makových lékařů. Nebyly informace. Ale tady existuje mnoho let, a vy to asi víte, registr, který má Česká lékařská komora, a já jakožto předseda v Olomouci - 2200 lékařů a víme, kde bydlí, kolik je jim let, jaké obory mají, jaké mají atestace, jestli mají diplom celoživotního vzdělávání, víme na ně mailové... Všechno tam je. Tam je hodně věcí. Dalo by se to využít.
A potom ještě drobná poslední poznámka. Když všechno bude jednou prioritou, je-li problém se vzděláváním a všechno je prioritou, tak vlastně není nic prioritou. To se jenom celé takhle posune dál a vlastně z toho nevytáhnete priority. Priorita může být jedna, dvě, možná tři, ale nemůžu všechno nazvat prioritou a všechno to posuneme, tak vlastně to je jenom koule, která se točí jenom zase dál. Možná do kopce, možná z kopce, ale není to podle mě priorita. Ale možná se mýlím.
Děkuji.