Petici v elektronické podobě naleznete ZDE.
„Velmi nás zajímá, zda na ni zareaguje také někdo ze zodpovědných činitelů, nebo jestli veškeré úsilí zhatí lobby dovozců,“ uvádí Jiří Doležal.
Potravní doplňky, aromatické a přídatné látky vyrobené pomocí GM mikroorganismů nemusí být ve vztahu ke GMO nijak označovány, protože jsou do potravin přidávány v čisté formě. Stejně tak není označováno maso, mléko a vejce pocházející od zvířat krmených GM plodinami.
Dokážeme tento stav změnit?
Ekologičtí zemědělci vyzvali ministerstvo zemědělství, aby v Česku zakázalo pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin, protože ohrožují fungování ekologicky hospodařících farem a snižují konkurenceschopnost zemědělství. Na tuzemských polích se nyní pěstuje pouze GM kukuřice. Po Německu, Rakousku, Francii, Řecku a Maďarsku zakázalo pěstování dvou geneticky upravených plodin i Polsko. Česká republika spolu se Slovenskem zůstává skvrnou na mapě střední Evropy, kde má lobby GMO dveře otevřené.
Pěstování GM plodin ohrožuje celý systém ekologického zemědělství. Zatímco pěstitelé GM plodin nic neriskují, pokud se objeví v bioprodukci byť nepatrné množství GM složek, přijde ekologický zemědělec o značku, certifikát, dotace a úrodu. Je nepodstatné, že GM příměs se mohla do ekologicky certifikované produkce dostat úplně nezáměrně například na zemědělské technice či v posklizňové lince. Zákaz pěstování GM plodin by zvýšil konkurenceschopnost tuzemského zemědělství i potravinářského průmyslu!
Geneticky modifikované plodiny mohou být nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Zastánci oponují, že mnohaleté vědecké výzkumy a testy po celém světě žádné z uváděných rizik neprokázaly. Server www.bio-info.cz však loni informoval o studii genetických vědců z londýnské Královské koleje. Geneticky modifikované produkty jsou podle ní naopak zásadně škodlivé a představují riziko pro zdraví lidí i zvířat.
Počet farmářů, kteří v 29 zemích světa pěstovali GMO, se předloni zvýšil o 1,3 milionu na 16,7 milionu. Šest zemí Evropské unie v čele se Španělskem a včetně ČR a Slovenska v roce 2011 zvýšilo plochu osetou kukuřicí odolnou proti zavíječi celkem o více než 25 procent na 114.490 hektarů.
Roundup nehubí jen plevel, škodí i většině z nás
Používáním geneticky modifikovaných plodin (jejichž největším výrobcem je Monsanto) rezistentních vůči glyfosátu stoupla v USA dramaticky spotřeba herbicidů a objevují se tzv. superplevele, které jsou odolné vůči tomuto postřiku. Největším producentem glyfosátových herbicidů je společnost Monsanto. Šest z deseti testovaných obyvatel České republiky mělo v moči toxický herbicid glyfosát, známý pod obchodní značkou Roundup. Prokázaly to laboratorní analýzy, které pro národní kanceláře ekologické organizace Přátelé Země zpracovala renomovaná německá instituce. Varovat před používáním zbytečně velkých dávek glyfosátu v českém zemědělství, na údržbu parků a veřejných prostranství ve městech či železnic je zbytečné. Roundup se totiž aplikuje ve velkém množství na místech, kde by šlo postřiky vyloučit či alespoň jeho dávky snížit. Glyfosát se totiž používá nejen k hubení plevelů, ale také například k dosoušení řepky, kukuřice, slunečnice a dalších zemědělských plodin před sklizní (tzv. desikace).
Kontrola selhává nejen u nás.
Glyfosát patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V České republice bylo v roce 2011 podle oficiální statistiky spotřebováno více než 962 tun glyfosátu – tedy zhruba šestina celkové spotřeby pesticidů u nás. Glyfosát tak byl vůbec nejpoužívanějším pesticidem v ČR, přičemž polovina celkové spotřeby připadala na obiloviny a necelá třetina na olejniny.
Naše testování upozorňuje na vážné nedostatky kontroly ze strany veřejných orgánů po celé Evropě a ukazuje, že tento herbicid je široce nadužíván. Vládní instituce musí okamžitě zahájit monitorování a přijmout opatření k jeho menšímu používání. Ta zahrnují i zákaz těch geneticky modifikovaných plodin, které by navýšily spotřebu glyfosátu.
Jiří Doležal
