Ve svém textu v MF DNES Drahný vychází z teorie britského sociologa českého původu Johna Hajnala. Ten prý již v šedesátých letech zaznamenal, že v Evropě existují dva typy rodin. V tom prvním zakládají rodinu spíše starší partneři, kteří odešli od svých rodičů. V tom druhém se sezdávají v mladším věku, mají více dětí a obvykle žijí ve společné domácnosti s dalšími příbuznými, nejčastěji z manželovy strany. V takovém systému je hlavou rodiny nejstarší muž.

Následně novinář popisuje, kudy prý vede hranice mezi oběma sociálními modely, a dochází k závěru, že touto hranicí může být i Českomoravská vrchovina, která zhruba tvoří hranici mezi „Zemanovou“ Moravou a „Schwarzenbergovými“ Čechy. Na východ od této linie jsou prý lidé „historicky častěji zvyklí žít v rodině s dominantním patriarchou. Snad proto jim lépe konvenují i politici s „alfa samčím“ charismatem,“ myslí si Drahný. Takovým případem je prý i Miloš Zeman.

A vysvětlení má i pro úspěch tohoto kandidáta na Ústecku a Karlovarsku. Ten si prý lze vysvětlit transfery obyvatelstva, kdy byli lidé z východu země (nebo třeba i ze Slovenska), po generace nakažení „patriarchální“ mentalitou, vysláni osídlovat Sudety. Proto prý v prezidentských volbách nesledujeme souboj pravice a levice, ale spíše střetnutí dvou kultur.   

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.