Důležitým ukazatelem, který by měl zajímat politiky, je také nerovnost v rozdělení příjmů mezi jednotlivé skupiny obyvatel. Podle ekonomů je míra rovnostářství u nás daleko vyšší než v jiných evropských zemích. „Potvrzuje to i průběh Lorenzovy křivky, která znázorňuje míru příjmové nerovnosti. U nás je daleko plošší než ve většině zemí Evropské unie, což znamená, že máme větší sociální rovnost,“ prohlásil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz.

Naše finance nejsou tak rozvrácené jako v Maďarsku

„S tím se dá jen souhlasit, to je prostě statistika,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová. I když se nůžky mezi skupinami v čase rozevírají, což platí v celé Evropě i globálně, v porovnání s jinými státy jsme pořád rovnostářští. Největší vliv na rovnostářství u nás měla podle ekonomky historie.

„My jsme už v roce 1989 byli velmi rovnostářští oproti srovnatelným zemím, jako bylo Polsko, Maďarsko nebo NDR. Byli jsme tehdy málo zadlužená země, a to se s námi táhne, i když veřejný dluh narůstá, nejsou naše veřejné finance tak rozvrácené jako v Maďarsku, kde už ta startovní pozice v roce 1989 byla jiná,“ vysvětlila ekonomka. A roli hrálo i nastavení vládních výdajů v sociální oblasti i vládních příjmů v daňové oblasti, kdy byly dlouhou dobu daně nastaveny tak progresivně, že se bohatým bralo a chudým přidávalo.

V tržní ekonomice se rozdíl mezi příjmy zvyšuje

Rozdíly v příjmech v roce 1988 a 1989 tak výrazné nebyly, potvrzuje ekonom Petr Zahradník. „Nejvyšší příjmy měli členové ÚV KSČ nebo generality armády, na druhé straně byli lidé politicky perzekuovaní nebo nepreferované profese, ale mezi těmito skupinami nebyl zřejmě výrazně vyšší rozdíl než troj nebo čtyřnásobek. V tržní ekonomice je ten rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími mnohem větší,“ dodává. Rovnostářské postoje, které byly dočasně utlumeny těsně po roce 1989, se začaly v české společnosti znovu projevovat. Od roku 1989 se postupně zvyšuje počet lidí, kteří se domnívají, že nastane-li negativní sociální situace, stát je povinen se o ně postarat. Spolu s oslabováním podpory rozdílů v příjmech rostou požadavky na vliv státu jak v ekonomické, tak sociální oblasti.

Pro USA a Velkou Británii decily nestačí

Co je vlastně Lorenzova křivka, podle níž se počítá míra nerovnosti ve společnosti? Ekonom Petr Zahradník vysvětluje, že se počítá s veličinou, které se říká čistý disponibilní důchod. Jde o všechny druhy příjmů, které může osoba mít. Třeba mzda nebo jiný pracovní příjem, starobní či invalidní důchod, penze, renta nebo sociální dávky.

„Lorenzcova křivka zkoumá rozvrstvenost čistého disponibilního příjmu u jednotlivých skupin obyvatel. Je možné srovnávat příjem padesáti procent chudších a padesáti procent bohatších, obvyklejší bývá srovnání po tzv. decilech, tedy od deseti procent nejchudších, přes deset procent o něco bohatších až po deset procent nejbohatších. A u zemí, které jsou důchodově nevyrovnané, jako jsou například USA nebo Velká Británie, se to provádí i v tzv. percentilech, kdy se bere v úvahu procento nejchudších a procento nejbohatších,“ upozornil. Pro Spojené státy a Velkou Británii prý totiž decily nestačí, protože v USA generuje jedno procento nejbohatších asi pětadvacetkrát vyšší čistý disponibilní důchod, než je průměr. „Ale i v rámci Evropy vidíme poměrně značné rozdíly,“ uvedl Zahradník.