Vojna prý Jiřímu Černému připadala nesmyslná, brala akorát dva roky života. „Jedním z mých nadřízených byl právě pan Sloup. Vykonával funkci politruka - zástupce velitele pro věci politické,“ vzpomíná Černý v rozhovoru pro iDnes.cz.

„On měl za úkol tlačit nám do hlav protiimperialistické myšlenky a jak se máme chovat na hranicích. Pokud se někdo přiblíží, máme ho za každou cenu zastavit. I za cenu použití zbraně. Když došlo k narušení hranice a někdo utekl, voják dostal prokurátora a většinou šel do vězení do Sabinova na Slovensko. Jen proto, že nezastavil člověka překračujícího čáru. Politruk i celé velení PS nabádalo vojáky základní služby, aby stříleli do lidí, kteří mířili za svobodou přes hranice,“ popisuje.

Podle něj byl Sloup plně oddán režimu. „To byl i důvod, proč jsem ho vyzval, aby odstoupil z postu náměstka hejtmana. Respektuju volby, které komunisti vyhráli. Ale ať školství řídí někdo mladší a bez takové minulosti. Sloup je typickým důkazem, jaký byl minulý režim,“ kritizuje Černý.

„Jsem přesvědčen, že by mu ten režim vyhovoval i nyní. V té době měl každý v republice nějakou spojitost s KSČ. Větší, či menší. Taková byla doba. Moji rodiče byli také v komunistické straně. Rozlišuju ale lidi slušné a ty, kteří režim vedli, nebo ho významně podporovali,“ vysvětluje v rozhovoru. Podle jeho vzpomínek byl Sloup ochoten „jít přes mrtvoly“.

„V první linii stáli vojáci základní služby nuceni zabránit lidem v přechodu hranice za každou cenu. Pan Sloup patřil k velitelům. Důstojníci nestříleli. Seděli na rotě nebo v autě a kontrolovali, jestli vojáci plní své úkoly. Pan Sloup přímo nestřílel. Nutil k tomu ale vojáky. A přímo se tak účastnil všech incidentů. To velitelé a politruci jsou přímo odpovědní za vše, co se na hranicích tehdy stalo. Samotní vojáci by nikdy na nikoho nestříleli a nikomu by nebránili opustit republiku,“ dodává.