Redaktor Lidových novin Tomáš Němeček připomíná, že podobně nadějnou státní zástupkyni jsme tu už měli. A byť to dnes zní neuvěřitelně, byla to Renata Vesecká. Němeček si však myslí, že osud zahořklé a nikým nepochopené Antigony, který potkal Veseckou, snad Bradáčové nehrozí.

Bradáčová je prý novináři občas popisovaná jako Jana z Arku, přitom popis pevně věřící ženy, ochotné vyrazit na Orleáns, prý seděl spíše na Renatu Veseckou. Bradáčovou charakterizuje spíše střízlivost, ochota debatovat a sebeironický nadhled.

Samozřejmě, že šéfovské křeslo může změnit každého, tak pokud jde o Bradáčovou, tak ta už v Ústí prokázala některé předpoklady dobrého šéfa. Na druhou stranu je však pravda, že vstupuje do prostředí, kde je očekávána s obavami. Především díky svým pochybnostem o samotné existenci vrchních státních zastupitelství, která by nejraději zrušila.

Je klidně možné, že akční šéfky, zvyklé své podřízené prohánět, budou mít návladní uvyklí na klid a mír, za chvíli plné zuby. Pak uslyšíme jejich skřípění. Úplně jiná rizika však na Bradáčovou čekají ve zcela specifickém vesmíru politiky, kde se dumá, s kým se Bradáčová zná a jaké má zadání.

Bradáčová sama je proti politickým tlakům institucionálně jakž takž chráněna. Ale takovou pojistku nemá její nadřízený Pavel Zeman. A právě jeho výměna představuje pro novopečenou vrchní státní zástupkyni největší riziko.