„Všichni svědci říkají, že jsem nic neovlivňoval, nemanipuloval a nepředražoval. Přes tato zjištění jsem už 4,5 měsíce ve vězení. Považuji se za politického vězně současné vlády,“ napsal hned v první odpovědi pro server Prvnizpravy.cz.

Ve vězení se prý ocitl proto, že se jeho zatčením protnuly zájmy mnoha vlivných lidí. Strany vládní koalice, které se chtějí zbavit šťouravého kritika, ministr vnitra Jan Kubice, který se mu již dlouho touží pomstít, a skupina státních zástupců, kteří chtějí získat absolutní moc a zasahovat do politického vývoje v zemi. Do této skupiny prý patří nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jeho náměstek Igor Stříž a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Tuto skupinu prý v jejich plánu podporoval i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Posplíšil.

Ukázky chování státních zástupců ukázal i ve své knize Přisedněte si, která vyšla v tomto týdnu. Popsal v něm například, jak se státní zástupkyně Bradáčová (v knize skryta pod přezdívkou Korádová, podle křestního jména vyšetřovatele Corrada Cattaniho) snažila ovlivňovat řízení před soudem, který rozhodoval o vazbě.

„Paní Korádové se zjevně nelíbí, že si šanonem listuji po označených stránkách,“ popisuje Rath. Nakonec to státní zástupkyně nevydrží a hlasitě protestuje. „Pane soudce, měli by ten šanon vrátit, a ne si v něm listovat,“ poznamenává směrem k Rathovi a jeho právnímu zástupci. Soudce se zatváří rozpačitě, ale po dalších hlasitých urgencích doktorky Bradáčové přece jen vydá příkaz, aby obhajoba část spisu odevzdala. Protesty advokáta nic nezmohou.

Kniha, kterou Rath sepsal do dvou linkovaných sešitů na pryčně litoměřické vazby, však není jedinou knihou, která o jeho případu byla vydána. Již asi před měsícem se na pultech knihkupectví objevila publikace „Spis Rath“, kterou sepsala investigativní novinářka Sabina Slonková, která se již dříve zviditelnila publikací pasáží Rathových odposlechů na svém serveru. „Myslím si, že policisté "prodali" Sabině Slonkové části spisu,“ myslí si Rath. Cílem bylo zmanipulovat proti němu veřejné mínění.

Jen prý to dokazuje obecnější trend oslabování lidské svobody. „Represivní složky nám všem, krůček po krůčku, berou osobní svobodu pod zástěrkou bohulibých hesel - boj s terorismem, boj se zločinem, boj s korupcí,“ varuje poslanec. V knize ukazuje, že tento trend se projevuje i demonstracemi síly, které bezpečnostní složky s oblibou provádějí.

„Vedle mě dochází k útoku obrněné armády na dům, který jsem opustil,“ líčí například zatýkání Kateřiny Pancové a Petra Kotta. Pustá ulice se prý z ničeho nic zaplnila desítkami černých zakuklenců s přilbami a pancířovými štíty. „Jedním úderem zdolali branku a už slyším řinkot rozbíjeného okna, následuje výbuch ohlušujícího granátu, strašné rány beranidlem do domovních dveří za ryku desítek hrdel, řvoucích: Policie.“

Tomuto trendu podle něj odpovídá třeba i chování „protikorupčního podnikatele“ Karla Janečka, který jej navštívil ve vazební věznici s údajnou nabídkou na zaplacení kauce. „Karel Janeček na mě působil jako sebevědomý mistr světa, co se přišel podívat do Zoo (vězení) na zvláštní zvíře za mřížemi - neskrýval uspokojení nad tím, že exponát vězněním trpí,“ popsal Rath. Nutil jej prý, aby se přiznal, a také chtěl získat informace o působení Jaroslava Tvrdíka v ČSSD. „Byl rozladěn, když ničeho nedosáhl. Bylo mi jasné, že za těchto okolností za mě kauci nesloží,“ líčil zatčený poslanec.

V rozhovoru rovněž tvrdí, že si až ve vězení uvědomil skutečnou cenu svobody. „Dostanete se tu na samou hranici své existence. Tudíž ostře vidíte, co má pro vás v životě skutečnou cenu,“ popisuje. Proto by se po propuštění z vězení chtěl zaměřit na boj proti zneužívání státní moci a praktikám policejního státu.