ParlamentníListy.cz se proto obrátily na Ústav mezinárodních vztahů v Praze, aby pomohl rozklíčovat některé momenty, které se často objevují v těchto souvislostech například na sociálních sítích i v textech řady autorů – zástupců obou výše zmiňovaných úhlů názorů. Objevují se totiž i z řad politiků. Dost často navíc kritika míří k médiím, která jsou podezírána z malé objektivity.

„Nemohu soudit, jestli je informovanost občanů dostatečná. Moje informovanost je dostatečná, ale já nejsem běžným občanem - situaci sleduji, protože se o ni zajímám profesně,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Vít Beneš, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha. Dodal pak, že však primárně sleduje víc zahraniční média, spíše než ta česká.

Dostupnost informací? Dostatečná, ale nesmíme vycházet z hospodských povídaček

„Zajímá mě hlavně to, jak je konflikt vnímán a (des)interpretován v tamních médiích a jak jej vnímají relevantní aktéři. Sociální sítě a blogy nesleduji. Jestli jsou tedy dle mého občané dostatečně informováni? Dostupnost informací je dostatečná a záleží na každém z nás, jestli si je umí vyhledat a jestli bude sledovat kvalitní zpravodajský kanál nebo jestli bude vycházet z hospodských povídaček – tj. i například ze sociálních médií,“ řekl dále Vít Beneš, který se specializuje mimo jiné na teorii mezinárodních vztahů a evropskou dimenzi zahraniční politiky ČR.

To, jak se o ukrajinské krizi u nás informuje, ho prý nepřekvapilo. Ovšem co ho zaskočilo, jak přiznal, byly některé faktory krize samotné.

„Třeba míra vnitřní nestability a slabost centrální vlády. Překvapilo mě, jak snadno si jednotlivé regiony - na východě, ale i na západě země - berou jako rukojmí teritoriální integritu země. Pokud se jim nelíbí centrální vláda, regiony poměrně rychle ‚vypovídají poslušnost‘ a přebírají moc. To platí i pro západní Ukrajinu. Pokud by se Janukovyč udržel u moci, potýkali bychom se se separatistickými tendencemi západoukrajinských regionů,“ domnívá se Beneš a pokračuje dalšími varovnými prvky.