Dva ředitelé odborů zmiňovaného úřadu oslovili Poslaneckou sněmovnu a její orgány, včetně poslaneckého klubu KSČM, s upozorněním na vážné problémy a spory v Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Klub mne pověřil, abych otevřeným dopisem reagoval na problematiku, kterou jste nastolili. S ohledem na deklarované záměry a cíle a na další okolnosti, které předcházely založení vašeho ústavu, a také se zřetelem k průběhu tvorby zákona a jeho konečné podobě, bylo možné předpokládat, že vznikne celá řada vážných problémů,“ reagoval Grebeníček na úvod.

V instituci dochází k závažným selháním, připomněl Grebeníček

Konstatoval též, že dopis, na který odepisuje, není prvním naléhavým oslovením Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. „Od jednotlivých zaměstnanců, odborářů a vedoucích pracovníků ÚSTRu a dalších přišla již dříve řada podnětů, žádostí a nejrůznějších upozornění, že v působení instituce i jednotlivých osob s ní spojených dochází k závažným kolizím nebo selháním,“ připomněl.

A upozornil i na to, že pokud došlo ke zřízení instituce, která má povahu organizační složky státu a která se personálně dostává od samého počátku pod vliv politických orgánů státu a zároveň je ovlivňována na nejrůznějších úrovních svého řízení a personálního složení dalšími politickými vlivy a přímo se těchto vlivů i dovolává, jsou takové kolize a selhání předvídatelné.

„Praxe činnosti ÚSTRu a také četné spory i způsob jejich vedení v řadě aspektů potvrzují, že vysoké finanční náklady na zřízení a činnost instituce se nepromítly do odpovídající odbornosti řízení, funkčnosti a efektivity, do kvality práce a výstupů. K tomu, jak ústav organizuje vědeckou práci, i k prezentovaným výstupům ostatně opakovaně vznesly podstatné kritické výhrady i osobnosti z řad odborné veřejnosti. A nebylo to pro ně jistě snadné v situaci, kdy vyjádření oprávněné kritiky na adresu neefektivnosti, diletantismu a projevů vyhrocené ideologizace v činnosti ústavu vyžaduje nemalou společenskou odvahu. Vnitřní spory v samotné instituci dnes již poměrně dobře ukazují, jakým způsobem a jakými prostředky si zvykli řešit problémy a třeba i věcné spory jednotlivci a zájmové skupiny, které se zformovaly uvnitř ÚSTRu, a které přesahují až do vnějšího politického prostředí a do médií,“ konstatoval Grebeníček.

Komunisté byli vždy kritičtí vůči svéráznému propojení státní moci a ideologického bádání

Zde je nutné připomenout, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy byl ke vzniku ÚSTRu jako ke svéráznému propojení státní moci a správy a ideologicky pojímaného historického bádání a mediální politiky od počátku vždy velmi kritický.

„Je tedy zcela samozřejmé, že nyní poslanecký klub KSČM nevidí řešení problematické situace a stavu ÚSTRu v dílčích úpravách legislativy. Dílčím způsobem měnit strukturu a kompetence nebo obsah činnosti nákladné a nefunkční politizující instituce by znamenalo zakládat na další problémy. Vnitřní spory a neustálá soupeření lobbistických skupin, jejich snaha prezentovat se ideologicky a politizovat tyto své spory a hledat oporu pro své omezené zájmy u stran nebo stranám posluhovat, potvrzují, že zákon, kterým byl ÚSTR zřízen, toto umožňuje a vytváří pro to základnu. Ke škodě státu i ke škodě historických věd,“ pokračoval dál Grebeníček.