Důkazy, které mají policisté proti bývalému středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi a jeho komplicům, se zdají jednoznačné. A právníci všech obviněných z toho mají pořádně zamotanou hlavu. Podle MF DNES je totiž pozice jejich klientů dost beznadějná. „O to větší je to ale výzva,“ prohlašuje jeden z obhájců.

Prakticky jedinou možností obhajoby nyní je zpochybnění průběhu řízení. Tím by bylo možné vyřadit některé důkazy a znevěrohodnit práci policie takovým způsobem, že by ji soud nemohl připustit jako podklad svého rozhodnutí. Pak by musel Ratha a spol. osvobodit.

David Rath má oproti ostatním výhodu svého poslaneckého mandátu. Jeho obhajoba tedy může pracovat s výsadami, které mu jeho funkce dává. Proto už se Rath také obrátil na Ústavní soud. Spory se vedou zejména o to, zda mohl být poslanec obviněn ještě předtím, než Sněmovna vyslovila souhlas s jeho vydáním k trestnímu stíhání. „Ústava sice nedává úplně přesný návod, její výklad ale bude takový, že se postupovalo správně,“ odhaduje podle MF DNES právník Jan Kysela.

Problematickým bodem je i to, zda obviněný poslanec smí vystoupit na jednání Sněmovny, čehož se Rath dožaduje. Politici se obávají, že v opačném případě by Rathova obhajoba získala cenné body, takže je pravděpodobné, že mu to bude umožněno. Jednání Sněmovny by však mělo být uzavřené.

Pryč z Ústí!

Dalším zajímavým „nábojem“ obhajujících právníků je otázka místní příslušnosti státního zastupitelství a soudu, rozhodujícího o vazbě. V případu vystupuje krajské státní zastupitelství z Ústí nad Labem, ačkoliv většina prošetřovaných skutků se stala ve Středočeském kraji. To považují obhájci za neobvyklé.

„Alfou a omegou našeho postupu bude zjistit, zda ústecké státní zastupitelství, které postupovalo velmi neobvykle, bylo místně příslušné,“ říká obhájce Davida Ratha Roman Jelínek. Cílem této snahy není jen odebrat případ obávané státní zástupkyni Lence Bradáčové, ale rovněž zneplatnění některých úkonů, které učinily ústecké orgány. Zejména se jedná o rozhodnutí ústeckého soudu o uvalení vazby.

Zásadní zvrat by do celé kauzy mohlo přinést zpochybnění odposlechů Ratha a ostatních obviněných, které jsou klíčovým důkazem obžaloby. Jejich obsah je mimo veškerou pochybnost, neboť se na nich o nezákonné činnosti mluví zcela otevřeně, ale napadena by mohla být legalita jejich pořízení. „Zcela určitě budu zjišťovat, zda policie odposlechy pořídila legálně. To je naprosto rutinní přístup obhajoby,“ říká Tomáš Sokol, advokát spoluobviněných Kateřiny Pancové a Petra Kotta.

V případě Davida Ratha se jeho obhájci snaží rozšířit otázku legality odposlechů i o ústavní rozměr. „Chceme znát odpověď na zásadní otázku: Zda má výkonná moc právo takto odposlouchávat poslance,“ říká MF DNES Rathův obhájce Jelínek.

Pokud by odposlechy byly označeny za nelegální, nemohly by být použity jako důkaz u soudu. A v tom případě by obžaloba trpěla dost značnou důkazní nouzí, jak konstatuje MF DNES.