Podle Mlsny prý nehrozí zastavení vracení mnohamiliardového majetku církvím. Je si jist, že i zmíněný zákon byl psán stejným způsobem, jakým se sepisovaly restituční zákony od 90. let. Ústavní soud v nich prý nikdy neviděl problém. Hospodářské noviny píší, že rozhodnutí Ústavního soudu sice nelze předvídat, ale hodně prý napoví verdikt ÚS z roku 2010. Tehdy totiž ÚS označil chování poslanců a senátorů za protiústavní, protože kvůli jejich dlouhodobé nečinnosti nebyl přijat právní předpis, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností.

Důkazní břemeno je na církvích

ČSSD u Ústavního soudu argumentovala proti zákonu zejména tím, že neexistují relevantní soupisy majetku, který církve v roce 1947 skutečně vlastnily. V roce 2002 řadu dokumentů vzala voda. Deník Hospodářské noviny píše, že utopené archiválie však podle Mlsny neznamenají vážnější problém. „Chybějící dokumenty se nám podařilo nahradit. Drtivá většina údajů o původním církevním majetku je totiž uložena v pozemkových knihách, církevních archivech nebo depozitářích Národního archivu,“ říká Mlsna.

Další pojistkou proti vydání majetku, který by už v roce 1947 církve nevlastnily, je také skutečnost, že důkazní břemeno je právě na církvích. Ty pří zažádání musejí předložit dokumenty, kterými svůj nárok podloží.

Podle Zaorálka může norma vadit EU

Lubomír Zaorálek z ČSSD při soudním přelíčení argumentoval také tím, že norma by mohla vadit Evropské unii. Podle něj 59 miliard, které církve obdrží za nevrácené majetky, zvýhodní církve na realitním trhu. Tento argument nepřijímá ani ministr Mlsna. „Považovat napravování historických křivd za nedovolenou státní podporu je naprosté sci-fi,“ říká Mlsna.

Lubomír Zaorálek poukazoval na podobnost s případy ve Španělsku a Itálii. Podle Mlsny jde však o případy zcela odlišné. „U nich Evropská komise řeší otázku, zda mohou mít nižší daně než jiné subjekty. V našem případě se však na církve vztahují stejné podmínky jako kohokoliv dalšího, a to včetně daní z převodu nemovitostí či daní z příjmů,“ dodal Mlsna.

Církve by podle zákona měly dostat asi 200 tisíc hektarů pozemků a nemovitosti v hodnotě 75 miliard korun. Kromě toho jim má stát během 30 let vyplatit 59 miliard za majetek, který z různých důvodů už vrátit nejde.