Návrh na podání žaloby se týká především amnestie, ale nejenom jí. Senátoři prezidentovi vytýkají například i to, že dosud nepodepsal novelizaci Lisabonské smlouvy umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu, který, mimo jiné, zavazuje Českou republiku zaplatit zhruba 350 miliard korun v okamžiku vstupu do eurozóny.

Amnestie a Brusel

Jeden z iniciátorů návrhu a předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl (za ČSSD) na svém webu mezi důvody zmiňuje také to, že prezident čtyři roky otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a že „po dobu takřka jednoho roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu“. Klausovi také vyčítá, že odmítá jmenovat soudcem Petra Langera, ačkoli mu to uložil již v roce 2007 Městský soud v Praze, jehož rozsudek pak potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Antl a další senátoři se, podle ČTK, domnívají, že tak Klaus opakovaně jednal proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému řádu. Horní komora by, podle Antla, měla navrhnout, aby Ústavní soud rozhodl o tom, že se Klaus dopustil velezrady, ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, nárok na prezidentský plat, ale i další požitky po skončení výkonu funkce, jež vyplývají ze zákona.

ParlamentíListy.cz oslovily politiky, zda souhlasí s podáním žaloby a zda uvedené věci, podle nich, naplňují velezradu, která znamená jednání proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému řádu. Mnoho politiků naopak míní, že aktu velezrady či státního puče se spíše dopouštějí ti, kdo žalobu na prezidenta podávají.

Eurohujeři z ČSSD

„Žalobu pro velezradu pokládám za naprosto absurdní. Můžeme s některými kroky kteréhokoli prezidenta nesouhlasit, ale velezrada je něco úplně jiného! Nelze každý nesouhlas pokládat za protiprávní jednání, a to ještě této kvality. Velezradou je totiž jednání opravdu vysoko zrazující svou zemi,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„Jedná se o pravomoci prezidenta dané Ústavou a já se, narozdíl od některých jiných senátorů a politiků, nepotřebuji zviditelňovat svérázným výkladem ústavy podle pokynů politického sekretariátu z Lidového domu. S rozsahem amnestie samozřejmě nejsem, jako většina lidí, spokojen, ale politickou i osobní odpovědnost nese Václav Klaus. Hlavně, že to nebyla taková amnestie jako za Václava Havla!“ reagoval senátor SPOZ Vladimír Dryml.

„Eurohujeři už také zapomínají, že mají za povinnost především chránit zájmy naší země a našich občanů stejně tak, jako svoje zájmy chrání ostatní země EU. Podlézavost, neobjektivita a rektální alpinismus části špidlovské ČSSD vůči výrazně změněné EU po podpisu Lisabonské smlouvy bude v budoucnu velký problém pro velikou část voličů při příštích volbách,“ dodal Dryml. Zemanovci se totiž vymezují proti eurohujerství a například budoucí prezident Miloš Zeman není velkým příznivcem, abychom platili Bruselu na záchranné mechanismy.

Rovněž Milanu Urbanovi z ČSSD se nápad senátorů příliš nepozdával. "Prezident Klaus končí tak jako tak, amnestii bohužel nikdo zrušit neumí, tak mě to příliš smysl nedává," sdělil Urban pro ParlamentníListy.cz. Jediným pravděpodobným důsledkem podle něj bude ostuda v zahraničí, která nás opět posune o kousek na východ Evropy.