Nadstandard byl poprvé zmiňován v souvislosti s reformou ve zdravotnictví. Běžná péče měla zůstat na obvyklé úrovni a ten, kdo bude chtít víc, si prostě připlatí. Nikdo prý nebude poškozen, jen si někteří o něco přilepší. První pochyby se objevily, když se začalo spekulovat o amalgámových plombách jako o nadstandardu. Co jiného by už mělo zůstat obyčejným standardem?

„Potom přišel nadstandard ohledně výše důchodu. U hodně vysokého soudu uspěl stěžovatel, který mínil, že zásluha v podobě vysokých příjmů má být uznána doživotně skrze zvýšenou penzi. Ti, kteří vydělávali méně, tak složí hold svým úspěšnějším vrstevníkům. Nově přiznávané důchody mezi nimi nadstandardně rozevírají nůžky,“ upozorňuje sociolog Jan Keller v komentáři pro deník Právo.

Nadstandard ve školství i při nezaměstnanosti

A pokračuje to dál. Schválená sociální reforma umožňuje, aby šli nezaměstnaní po dvou měsících na veřejné práce, například hrabat listí. „Nadstandardem se zde stává obyčejné právo vybrat si to, co jsem si pro případ nezaměstnanosti v podobě pojistného odložil v době, kdy jsem ještě práci měl,“ podivuje se Keller.

Nadstandard vtrhne i do školství, kde si studenti veřejných vysokých škol budou platit za každý semestr výuky. „Protože se bude současně krátit státní příspěvek na studenta, nebudou mít fakulty ani o korunu víc, než měly. Standard, který nabízejí, bude placen jako nadstandard,“ připomíná sociolog.

Společnost se rozštěpí na tři kategorie

Totéž nás čeká od 1. ledna v obchodech. Někteří obchodníci už avizovali, jak to zařídit, aby zdražení nebylo drastické. Prostě se o něco sníží kvalita prodávaného zboží. Za dosud obvyklý standard v nákupním košíku si tak trochu připlatíme. Opravdu kvalitní věci přenecháme těm, kteří na to budou mít.

„Postupně se tak společnost štěpí na ty, kdo si budou muset něco připlatit za poněkud snížený standard, a na ty, kdo si budou moci zcela svobodně připlácet na třeba i výrazný nadstandard. Vzniká otázka, co si počnou lidé třetí kategorie. Lidé, kteří nebudou mít na to, aby za dosavadní standard platili víc,“ konstatuje sociolog Jan Keller.