U nás podle prezidenta málokdo ví, že Indonésie je s 240 miliony obyvatel čtvrtou nejlidnatější zemí světa, dlouho patřila Nizozemsku a poté zde prezidenti Sukarno a Suharto až do roku 1998 praktikovali „řízenou demokracii.“ Od té doby se prý země stabilizovala a rychle rostě.

Klaus zavzpomínal, jak její hlavní město Jakartu navštívil již v roce 1994 jako předseda vlády. Tehdy prý ještě vládl později násilně svržený prezident Suharto a host ze střední Evropy se tehdy domáhal procházky po hlavním městě. „Bylo mi to umožněno až po několika hodinách – následně jsem pochopil, že se musí počkat, až vyklidí kus města. Procházel jsem se proto prázdnými ulicemi,“ vzpomíná cestovatel.

V provincii Yogyakarta se prezident setkal s místním sultánem, jehož dynastie vládne území provincie už od roku 1755. „Palác sultána je jako z pohádky – sultánova garda se starými zbraněmi, mužský orchestr hrající na různé typy gongů, výstava palácových pokladů (hlavně mečů a dýk, sochy symbolů sultánovy moci – zaujalo mne, že je drak symbolem odpovědnosti,“ líčí prezident Klaus.

Viděl prý i „skutečnou Indonésii“, ve které se celá rodina dokáže vměstnat na jednu motorku. „Jistou poezii to má,“ konstatuje Klaus. Podle něj musí rodiče, jedoucí na motorce mít povinně přilbu, ale jejich spolujedoucí děti nikoliv.