„Komáři, tedy KSČM, možná nominují do prezidentských voleb Vladimíra Remka. Právě jemu se ale moc kandidovat nechce, protože ví, že neprojde. Přes všechno, co se mezi mnou a Zemanem stalo, bude ho naše KSČ podporovat. Nikdo jiný nepřipadá v úvahu,“ podotýká Miroslav Štěpán a skoro to vypadá, že to myslí vážně.

Žaloba na Zemana za grázla

„Zní to ode mě divně, protože mám v živé paměti titulek z Práva: Miroslav Štěpán je idiot a grázl, pod nímž byl podepsán právě Miloš Zeman. Už jsem se s tím srovnal a budu ho volit za prezidenta. Ti další kandidáti jsou tak úsměvní, třeba jako Táňa Fischerová nebo potetovaný Vladimír Franz, že se můžu přihlásit i já. Buďme soudní. Zemanův průběh života i funkční zařazení jsou v pořádku. I když nemám KSČM rád, i je tímto vyzývám, aby ho volili,“ vysvětluje.

A za co si Štěpán drsný článek zasloužil? „Když byl Zeman premiérem, přišli za mnou do kanceláře televizáci a ptali se, co říkám tomu, že Mirek Šlouf pracoval před změnou režimu u mě a teď dělá Zemanovi šéfa poradců. Tehdy jsem zjistil, že ČSSD má třiadvacet tisíc členů. Tak jsem ve stylu Miloše Zemana ironicky, ale pravdivě prohlásil, že z toho mám radost, že ho mám rád a že my komunisté máme v sociální demokracii třiadvacet tisíc takových, jako je on. Vlastně jsem řekl, že všichni socani byli členové KSČ. Proto následovala tak vzteklá reakce,“ vzpomíná s tím, že chtěl urážku dát k soudu.

„Už jsem měl vypracované podání k městskému soudu. Pak jsem to stáhl, protože mi volali lidé, aby se tím nenarušovala levice. Nechal jsem si nicméně vypracovat analýzu. Idiot je jasný, ale grázl ne. Člověk s tím jménem byl z Hodonínska. Byl to lump. Mám k tomu dvacet stránek,“ doplňuje. Třeba dodat, že Johann Grassl, česky Jan Grázl, se narodil pohodnému a žebračce v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic. Kvůli podezření z krádeže byl zatčen už v devíti. Po propuštění otce z vězení na Špilberku působil v jeho loupežnické bandě. Kradli u prostých lidí a živnostníků. Později se stal šéfem bandy on. Spáchal několik vražd. Byl popraven roku 1818.

Komunisté jsou tu stále

Zeman je podle něj problematickým politikem, ale při hlubším zkoumání, odkud rostou nohy, lze zjistit, že má v sobě levicovou solidaritu. U řady dalších prezidentských kandidátů si servítky nebere vůbec. „Ostatní jsou k ničemu, měli by vrátit peníze sponzorům a mlčet. Strýc Fischer je taky vážná věc. Všude vykládá, že se léta nemůže vypořádat s tím, že byl v KSČ. Ten chlapík není v pořádku. Tak skučí proto, aby si vytvořil výhodu v konkurenci, a na to musí zaznít pádná odpověď. Někdo by měl za ním přijít a říct, kdybys vole nebyl v KSČ, tak nikdo neví, že existuješ,“ kritizuje.

Podle Štěpána se Fischer v takovém případě stydí za celý svůj minulý život. „Nepřijímám názor, že byl někdo v KSČ proto, aby byl akademikem nebo inženýrem. Taková byla doba a já tady taky teď nemůžu být ministrem. Nejde o to, aby se tím chlubil, to nikdo nedělá, ale bylo tu 1 728 000 členů KSČ a ti nikam nevysublimovali. Tramvají jsem nejel dvacet let, ale věřím, že každý třetí v ní je člen nebo kandidát komunistické strany. Když to někdy řeknu, vždy se někdo urazí. Ono je dobré všechny takto poškádlit. Nejde o to jim kazit život, ale už jim otrnulo, takže si zaslouží připomenout své politické kořeny,“ naznačuje s lehkým úsměvem.