A není divu. V některých městech radnice této novinky využily, rozpustily část technických služeb a úklid v ulicích ponechaly nezaměstnaným. Ušetří tak destíky tisíc korun. „Je hloupé, že to tak řeknu, ale ti lidé se nám prostě vyplatí,“ otevřeně přiznal deníku Právo Jakub Kýle, koordinátor veřejné služby v Opavě.

Jedinou investicí radnic do těchto nucených pracovníků je jen reflexní oranžová vesta a rukavice. Za měsíc tak stojí jeden nezaměstnaný radnici města pouhé tři stovky korun, a to včetně koordinátorovy mzdy. Lidé přitom pracují jakoby na poloviční úvazek, tedy čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu.

Radnice nejčastěji úkolují nezaměstnané úklidovými pracemi. „Ti lidé dělají prakticky to, na co jsme měli technické služby. Pomáhají likvidovovat černé skládky a uklízet chodníky,“ vysvětluje Kýle.

Novodobí otroci

Nezaměstaní se proti tomu bouří, brání se, na webu Akčního spolku nezaměstnaných se přirovnávají k novodobým otrokům. Přibývá stížností dokonce i k ombudsmanovi Pavlu Varvařovskému, který označuje současnou právní úpravu jako nešťastnou. „Považujeme bezplatný výkon veřejné služby za závažný problém,“ uvedl ombudsman Lidovým novinám.

Od ledna může úřad práce poslat každého, kdo je v jeho evidenci déle jak dva měsíce. Pokud nezaměstnaný veřejnou službu odmítne, vyřadí ho úřad práce ze své evidence a připraví jej o podporu a dávky v hmotné nouzi. Po následující půlrok pak na úřad práce nesmí. Stát za něj přestane platit také zdravotní pojištění.