Podle meteorologa Dvořáka by se oblast největšího deště měla už během pondělí přesunout na Moravu. Ovšem k případnému klesání hladin říká: „S povodněmi, které mají setrvačnost, je to složitější. Voda z hor se ve vodních tocích hromadí postupně, takže například kulminaci Berounky nebo Vltavy čekáme v pondělí, úterý nebo až ve středu.“

K nynějšímu nezvyklému počasí Dvořák řekl: „Proč je ale letošní rok zatím chladnější a nadprůměrně oblačný, s jistotou nevíme. Proměnných je v tomto případě příliš na to, aby bylo možné určit příčinu a vědecky takové tvrzení podložit,“ říká meteorolog..

Praha má podle Dvořáka určitou výhodu, a to regulaci pomocí Vltavské kaskády, kde už zhruba čtyři dny před očekávanými dešti upouštěli vodu. Voda se na některých místech upouštěla už ve čtvrtek. Deník.cz připomíná, že přesto je situace na několika řekách dramatická. A ptá se, jak funguje komunikace mezi meteorology a povodími řek. „Ta komunikace je mnohem širší a jsou do ní zahrnuté i obce a Integrovaný záchranný systém. Pokud předpověď začne ukazovat na výrazné srážky, ze kterých by mohly vznikat povodně, okamžitě jsou o všem informováni hasiči, povodí i obecní úřady,“ odpovídá Dvořák.

Výkyvy počasí oběma směry stále narůstají

Extrémní situaci prý obvykle umí meteorologové odhadnout tak pět dní předem, s jistotou to vědí tři dny dopředu. „S tím, jak se termín blíží, se pak předpovědi průběžně dál zpřesňují. S větším předstihem to bohužel neumíme,“ dodává Dvořák.

Podle Petra Dvořáka je jednoznačně pravda, že nebezpečí povodní vzrostlo až v posledních desetiletích. „Extrémní výkyvy počasí v posledních dvaceti až třiceti letech narůstají oběma směry. Na jedné straně velká sucha a horka, na druhé straně silné deště a povodně. Zdá se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Je přitom prokázané, že je to skutečně způsobené globálním oteplováním, které je tak často zpochybňované.“